Historie sportu v Jaroměřicích - ročenka 90 let

1. SLOVO ÚVODEM
2. SOKOL POD KALVÁRIÍ
3. OSTATNÍ TĚLOVÝCHOVA
4. SPORTOVNÍ KLUB
5. SJEDNOCENÍ TĚLOVÝCHOVY
6. KONEC DÁVNÝCH ČASŮ
7. V NOVÝCH PODMÍNKÁCH
8. POSLEDNÍ DESETILETÍ
9. POCHOD JARNÍ PŘÍRODOU
10. CYKLOTURISTIKA
11. HISTORIE TENISU V JAROMĚŘICÍCH
12. SLOVO ZÁVĚREM
TJ Jaroměřice

 

MILÝ ČTENÁŘI !

Tato publikace vznikla k 90. výročí založení organizované tělovýchovy a 65 let kopané v Jaroměřicích. Bylo naší snahou zachytit ve zkrácené formě historii tělovýchovy a fotbalu v Jaroměřicích, zaznamenat všechny jejich vývojové etapy. Zpracována byla dle dostupných materiálů, zejména kronik TJ.
Navazuje na almanach vydaný před patnácti lety při oslavách v roce 1985. Proto se podrobněji zabývá posledními patnácti lety, obsahuje kompletní tabulky soutěží družstev oddílu kopané a zachycuje také historii dalších mladších oddílů v rámci TJ, tj. organizované turistiky a tenisu.
Tato ročenka je věnována všem zakladatelům, funkcionářům a členům jaroměřické tělovýchovy, kteří se těchto oslav nedožili.
Dále všem stávajícím členům, ale i nečlenům a celé sportovní veřejnosti z Jaroměřic a okolí včetně složek v obci, obecního úřadu a dalších sponzorských firem projevujících svoji přízeň.
Doufáme, že při jejím čtení se mnozí z Vás zamyslí a zavzpomínají především na to hezké, co v jaroměřické tělovýchově prožili.
Děkujeme autorovi a všem dalším, kteří se o vznik této vzpomínkové ročenky zasloužili. Pokud jsme na někoho zapomněli, věřte, že to nebylo úmyslně.

Výkonný výbor TJ Jaroměřice, Jaroměřice, srpen 2000

 

1. SLOVO ÚVODEM

Jaroměřice jsou obcí s přebohatou historií, vždyť založeny byly již někdy kolem roku 1069 pražským biskupem Jaromírem. Všechny dějinné milníky jsou podrobně popsány v Dějinách obce Jaroměřice na Malé Hané. Nelehký byl život zdejšího lidu, který se živil na okolních kamenitých polích a ve zdejších hlubokých lesích. A právě s tvrdou prací byly spojeny první pohybové aktivity lidí tohoto kraje, který si ve chvílích odpočinku, aby zapomněl na starosti každodenního života, rovněž rád zatančil či vyzkoušel svou sílu a obratnost při různých lidových, pouťových či hospodských zápoleních.
Pochopitelně pěstování tělesné kultury nemělo v dávných staletích organizovanou podobu, ale dobové dokumenty potvrzují, že lidé, děti i dospělí, rádi soutěžili například ve vrhu kamenem, šplhu, běhali, skákali, ale také se klouzali po zamrzlých vodních tocích, jezdili na saních či na koni. V druhé polovině 19. století se pak zvolna začínají dostávat do školních osnov prvky tělocviku, rukodělné práce, ale i prvopočátků skautingu. A to už byl skutečně jen krůček k tomu, aby vznikly první zárodky organizované tělovýchovy a sportu v Čechách a na Moravě, Malou Hanou nevyjímaje.
Až do roku 1861 se u nás společně cvičilo v různých ústavech. Myšlenka utvoření zvláštního gymnastického spolku, kdy nesnášenlivost některých Němců přiměla dr. Miroslava Tyrše k založení českého, nezávislého sdružení, vznikla koncem téhož roku. Tyrš společně se svými přáteli vypracoval stanovy a 16. února 1862 se konala ustavující valná hromada tělocvičné jednoty, která dostala název Sokol. To proto, že staré slovanské pověsti a zpěvy přirovnávají mladého, silného a obratného junáka k tomuto vzácnému dravci.
V Jaroměřicích byla tělocvičná jednota Sokol založena v roce 1909, vlastní činnost pak byla zahájena o rok později. Tím byly položeny základy k dnes již devadesátileté tradici organizované tělovýchovy a sportu v obci. Je to tradice na venkově často nevídaná a právem na ni můžeme být hrdi. Je proto naší povinností ji rozvíjet, obohacovat a vytvářet co nejlepší předpoklady k tomu, aby sport a tělovýchova pod Kalvárií dále vzkvétaly. Vždy bychom přitom měli mít na paměti dílo všech zakladatelů a průkopníků jaroměřické tělovýchovy, všech hráčů, cvičenců, turistů, ale i příznivců jednotlivých sportovních odvětví, která se kdy u nás provozovala.
Tělovýchova a sport jsou dnes nedílnou součástí moderního životního stylu. V podmínkách venkova pak plní nezastupitelnou roli při výchově mladé generace a jsou jedním z pilířů rozvoje obce i regionu. Chceme-li proto mít Jaroměřice prosperující, silné, pevné a krásné, stiskněme si ruku s minulostí a druhou napřáhněme k budoucnosti.

 

2 .SOKOL POD KALVÁRIÍ

Ustavující schůze sokolské obce v Jaroměřicích se uskutečnila 26. září 1909 v hostinci U Friedlů (dnešní restaurace U Trojanů je postavena v těchto místech), přičemž prvním starostou byl zvolen Eduard Rovner, jeden z propagátorů a organizátorů veřejného života v obci. Přímým podnětem k tomuto kroku byl vznik Sokola v nedalekém Jevíčku. Jaroměřičtí byli zařazeni do Župy krále Jiřího, měli sedmičlenný výbor a osmašedesátičlennou základnu, která se však rychle rozrůstala.
Jak již bylo napsáno v úvodu této publikace aktivně cvičit se začalo až na jaře 1910, a to zejména v Kubově hospodě na Kalvárii a na okolních loukách. Bylo uspořádáno první veřejné cvičení v Jaroměřicích, cvičenci se ale rovněž představili na okrskové akci v Bělé u Jevíčka a župním sletu v Černé Hoře. Zajížděli i do Jevíčka a Konice. V roce 1911 se počet členů přiblížil stovce a vedle tělovýchovných akcí nastudovali sokolové dvě divadelní představení.
V roce 1912 se uskutečnila první sokolská taneční zábava, pozornost byla věnována rovněž vzdělávací činnosti. Vyvrcholením dvouletého snažení byla účast sedmi jaroměřických cvičenců na 5. sokolském sletu v Praze, ostatní pak dostali příležitost předvést se na župním sletu v Blansku. O rok později došlo ke změnám ve vedení Sokola. Starostou byl zvolen František Tesař a náčelníkem Hugo Rovner, na podzim pak náčelnické žezlo převzal Alois Valenta.
Tragicky zasáhla do života jaroměřického Sokola první světová válka, která vypukla po atentátu na následníka habsburského trůnu Ferdinanda d’Este koncem července 1914. Již 2. srpna odjeli první muži na frontu a povolávací rozkazy dostali samozřejmě i sokolové. Postupně byli povoláni prakticky všichni, a žel, mnozí z nich se již z válečné vřavy pod Kalvárii nevrátili. Česká obec sokolská byla v roce 1916 rozpuštěna, byť sokolský duch žil zejména v mladých lidech dál. Svým způsobem posiloval vlastenectví a touhu po samostatnosti. Té se všechen lid dočkal po skončení válečných útrap v roce 1918, kdy byla 28. října vyhlášena Československá republika.
Střípky předválečných aktivit byly postupně sesbírány a 1. prosince 1918 byla činnost Sokola v Jaroměřicích opět obnovena. Opět se začalo s pravidelným cvičením v hostinci U Friedlů, konsolidovala se a rozšiřovala členská základna, a to až na 137 členů. Starostou byl v roce 1919 zvolen František Rovner a náčelníkem Jan Pařil.
První veřejné cvičení po válce se v obci uskutečnilo 17. srpna 1919 a byl to pro Jaroměřice opravdový svátek. Už z toho důvodu, že Sokol veřejnosti představil i své nejmladší cvičence – žákyně, dorostenkyně a dorostence. Poprvé také v čele tělovýchovných aktivit stanula žena. Náčelnicí byla zvolena Otýlie Friedlová.
Rovněž se oživovala vzdělávací činnost, například v roce 1922 se počátkem září uskutečnil Dětský den. Sokolové připravili čtyři divadelní představení, sportovní akademii či maškarní ples. Byli to oni, kdo stáli u zrodu jaroměřického pěveckého sdružení a sokolského hudebního orchestru.
V roce 1923, kdy se objevovaly problémy s prostorem pro cvičení, vypracoval stavitel Hublík projekt na výstavbu sokolovny, ale stavba byla odložena na neurčito. O rok později se s velkým úspěchem konalo veřejné vystoupení u Podhájského mlýna.
V roce 1926 byl starostou zvolen František Rovner (funkci zastával až do roku 1941, kdy byla činnost Sokola podruhé zastavena válkou). Jaroměřičtí získali licenci na tzv. sokolské kino. To zahájilo činnost o rok později a stalo se centrem kulturně společenského a tělovýchovného života v obci.
Na program dne se v roce 1929 opět dostala otázka výstavby sokolovny, nicméně finanční situace organizace nedovolovala projekt realizovat. V náčelnické funkci se počátkem třicátých let vystřídali Jan Peka, Marie Crhová a Jaroslav Pudík. V roce 1931 sehrálo sokolské kino osmatřicet představení. V roce 1934 se konaly oslavy čtvrtstoletí založení jaroměřického Sokola. Tělovýchovné aktivity v té době byly opravdu na vrcholu, jaroměřičtí nechyběli na žádných větších podnicích regionálního i nadregionálního charakteru. Ovšem přišly události roku 1938 a kolem naší země se začaly stahovat těžké mraky. 15. březen 1939 pak udělal na dlouho tečku za dynamicky se rozvíjejícím životem Jaroměřic. Činnost Sokola byla zakázána. Vypukla druhá světová válka a nastalo šest let fašistického teroru, který se stejně jako při prvním válečném běsnění nevyhnul ani jaroměřickým cvičencům a sportovcům.

 

3. OSTATNÍ TĚLOVÝCHOVA

Ne všichni jaroměřičí občané, kteří měli zájem rozšiřovat a zdokonalovat svou tělesnou zdatnost, však byli členy sokolské organizace. Někteří sportovali individuálně, případně byli členy jiných tělovýchovných či sportovních spolků, a to dokonce i za hranicemi obce.
Mezi nejsilnější tělocvičné a sportovní složky v Jaroměřicích patřila v době mezi oběma světovými válkami Dělnická tělocvičná jednota, později federace dělnických tělocvičných jednot. DTJ byla v obci založena již v roce 1920 a za krátkou dobu si získala velmi mnoho příznivců, kteří se rekrutovali  zejména z levicově  orientované  mládeže a mladých dělníků. V prvních čtyřech letech své všestranné činnosti cvičili členové této jednoty v Kubově hospodě na Kalvárii. V roce 1924 pak byl dostavěn sál U Bleierů, který se pak stal domovskou stanicí nejen pro četná tělocvičná vystoupení DTJ, ale i jevištní aktivity, především divadelní a pěvecká představení.
Dělnická tělocvičná jednota vyvíjela poměrně rozsáhlou sportovní, ale také politicko výchovnou činnost. Každoročně pořádala na hřišti pod Kalvárií veřejná cvičení, stejně jako později na zahradě u Kobelků. Cvičenci se pochopitelně zúčastňovali akcí i za hranicemi Jaroměřic, často byli hosty například ve Vranové Lhotě, Jevíčku, ale i na Šubířově či Stražisku.
Od roku 1920 do roku 1927 patřila jaroměřická Dělnická tělocvičná jednota pod okrsek Blansko, poté až do okupace v roce 1939 pod prostějovský okrsek. Celostátní veřejná vystoupení jednota nepořádala, nicméně několik jaroměřických cvičenců se v roce 1921 údajně zúčastnilo spartakiády v Praze na Maninách.
Přes výraznou orientaci této tělovýchovné a sportovní organizace na tehdejší Komunistickou stranu Československa, byla DTJ významnou složkou jaroměřického kulturně společenského života.
Podle vzoru sokolských jednot vznikaly v zemi přibližně od roku 1902 Tělocvičné jednoty orelské. První takový odbor však byl založen již v roce 1896 v Jednotě katolických tovaryšů v Praze. Na Moravě pak byl první Orel založen v Brně-Líšni. Největšími orelskými slavnostmi byly slety. Orel byl orientován především na tělocvičné a sportovní aktivity křesťanské mládeže a tak není divu, že nacházel plnou podporu v kněžských kruzích. Nejinak tomu bylo i v Jaroměřicích, byť členská základna Orla byla výrazně nižší než například v Sokole či DTJ. V kterém roce Tělocvičná jednota orelská v Jaroměřicích byla založena není sice přesně doloženo, nicméně i ona pořádala veřejná vystoupení, a to zejména na Kalvárii. Za války a po ní byla činnost Orla postupně umrtvena.
K nejtemnějším obdobím našich národních dějin patřila léta fašistické okupace. Ta se negativně odrazila i na rozvoji jaroměřické tělovýchovy a sportu, neboť všechny takto orientované složky byly zakázány a jejich činnost striktně zastavena. Avšak po celou dobu temna členové Sokola, Dělnické tělocvičné jednoty i Orla aktivně bojovali proti fašismu a někteří v tomto boji položili i svoje životy. To by měly mít všechny dnešní i budoucí generace jaroměřických sportovců vždy na paměti.

 

4. SPORTOVNÍ KLUB

Vedle devadesátiletí organizované jaroměřické tělovýchovy si v magickém roce 2000 připomínáme i další významný mezník novodobé jaroměřické historie, kterým bezesporu je založení Sportovního klubu – SK, orientovaného zpočátku zejména na kopanou. Již v květnu 1934 se sešli jaroměřičtí studenti Jan Parolek, Josef a František Fojtkovi, Miroslav Crha, Bedřich Skřipský, František Krajíček a Miloslav Popelka a dali podnět k založení fotbalového oddílu, který původně nazvali SK Slavia Jaroměřice. Hráči této fotbalové jedenáctky se nejprve scházeli u obchodníka Arnolda Dračky. Později, zejména pod vlivem jaroměřického duchovního Thdr. Aloise Koláře, se rozhodli založit řádný sportovní klub a to i s odpovídajícím zázemím, především hřištěm, na kterém by mohli hrát.
Počátky činnosti oddílu byly nelehké, ale potíže se díky podpoře některých jaroměřických občanů podařilo zvládnout během několika měsíců. V roce 1935 bylo na pozemku pana Hlouška vybudováno brigádnicky fotbalové hřiště a na Kalvárii, v lokalitě u Háje byl do života uveden Sportovní klub Jaroměřice, oddíl kopané.
Po prvních poznávacích a přátelských utkáních zejména se soupeři z okolních obcí, vstoupil klub v roce 1937 do Bradovy západomoravské fotbalové župy a o dva roky později již v této silné společnosti prožíval svůj největší rozmach. To už jaroměřičtí měli i dorostenecký oddíl, který se dokonce probojoval do finále dorosteneckého mistrovství Moravy, aby nakonec po vyrovnaných výkonech skončil na druhém místě po výsledcích 1:2 a 1:1 za dorostenci SK Židenice.
Byli to pouze jaroměřičtí fotbalisté, kteří jako jediní z místních tělovýchovných a sportovních organizací mohli vyvíjet svou činnost i v období okupace. I když byla výkonnost klubu negativně poznamenána odchodem některých klíčových hráčů, klub se v Bradově západomoravské fotbalové župě umístil na čtvrtém místě, navíc v roce 1941 založil soutěž O pohár Malé Hané.
Po osvobození Československa v roce 1945 se oddíl postupně zkonsolidoval, k čemuž výrazně přispěl i návrat některých někdejších hráčů. Rok po válce obsadili muži jaroměřického SK druhé místo ve II. třídě a hráli kvalifikaci o I.B třídu. Tu vyhráli v souboji s Rudicí a postoupili (9:4 a 3:5). Poté po dva roky hrál Sportovní klub Jaroměřice I.B třídu Brněnska. Předsedou SK byl v těchto bezesporu úspěšných letech Eduard Rovner.

 

5. SJEDNOCENÍ TĚLOVÝCHOVY

Jaroměřické tělocvičné spolky po druhé světové válce obnovily svoji činnost, nicméně na různé úrovni. Nejaktivnější byl z tohoto pohledu Sokol. Když se v únoru 1948 dostali k moci komunisté, dostaly zelenou již dřívější snahy tělovýchovu sjednotit. Zástupci Sokola, Dělnické tělocvičné jednoty a Sportovního klubu se sešli posledního března 1948 na slučovací schůzi, kde bylo rozhodnuto, že napříště ponese sjednocená jaroměřická tělovýchovná organizace název Tělovýchovná jednota Sokol Jaroměřice. Prvním předsedou TJ Sokol byl zvolen Eduard Popelák, náčelníkem František Haviger.
O rok později došlo k zestátnění sokolského kina a cvičit se začalo v nově vybudované škole. Fotbalisté sestoupili do III. třídy, později si však vybojovali postup do okresního přeboru Moravskotřebovska, kde v sezóně 1951/52 obsadili druhé místo.
V roce 1953 došlo k nárůstu členské základny. TJ Sokol měla 144 členů. Fotbalistům se podařilo zvítězit v okresním přeboru Moravskotřebovska. V červnu se uskutečnil velmi zdařilý sportovní den na Kalvárii. O rok později dochází ke sloučení jaroměřického a jevíčského fotbalu, až sedm našich hráčů v tomto období nastupuje k zápasům za Spartak Jevíčko. Tato integrace žel vedla k odložení výstavby nového hřiště.
Přišla nelehká léta. Poklesla činnost oddílu ZTV, ženy v roce 1955 nedokončily nácvik na I. celostátní spartakiádu a Jaroměřice tam nakonec reprezentovalo jen dvanáct žáků. Koncem sezóny odchází fotbalisté z Jevíčka, ale již záhy se kopaná v obci přestává hrát vůbec! Členská základna se zcela rozklížila a mnoho nechybělo k tomu, aby TJ Sokol přestala existovat. Naštěstí se našli lidé, kteří to nedopustili.
V roce 1958 bylo konečně započato s výstavbou hřiště Na Čtvrtničkách. Situace se zkonsolidovala, oddíl kopané pak měl v šedesátých letech vždy zpravidla tři mužstva. Výstavba hřiště a kabin sice postupovala hlemýždím tempem, ale nakonec se všichni jaroměřičtí dočkali a v roce 1964 bylo dílo zdárně dokončeno.
V roce 1967 se novým předsedou TJ Sokol stal Vladimír Hrazdira, který převzal funkci po dlouholetém činovníkovi jaroměřické tělovýchovy a sportu Vladimíru Pařilovi. Poprvé se začíná hovořit o výstavbě nové tělocvičny, neboť stará dosluhuje. Byla zahájena jednání o vybudování plochy pro lední hokej, provizorní hřiště bylo v roce 1968 postaveno na Kalvárii a Na Čtvrtničkách.
Sedmdesátá léta byla ve znamení střídavých úspěchů i neúspěchů. Tělovýchovná jednota měla mnoho smělých plánů, ale často se její vedení muselo smířit s jejich redukcí, především v důsledku nedostatku finančních prostředků. 21. června 1970 proběhla oslava 60 let založení organizované tělovýchovy v Jaroměřicích a 35 let kopané. Velice aktivní byl v těchto letech kolektiv ZRTV, zejména pak oddíl žen, které se několikrát zúčastnily okrskových i celostátních spartakiád, ale i tělovýchovných akcí v družebním Žiaru nad Hronom.

 

6. KONEC DÁVNÝCH ČASŮ

Oslavy udělaly pomyslnou tečku za prvními desetiletími a jaroměřická tělovýchova vyrostla z plenek v početnou a stabilizovanou společenskou instituci, která měla svůj zvuk v regionu Malé Hané. Podařilo se obnovit turnaj mužů v kopané O pohár Malé Hané, 27. července 1975 se uskutečnil I. ročník turnaje O pohár vítězství, žáci měli od roku 1981 svůj Májový turnaj, stejně jako dorostenci turnaj Zimní. V čele tělovýchovné jednoty stanul v roce 1982 Ing. Vladimír Langer.
V roce 1986 také dále pokračovala výstavba sportovního areálu Na Čtvrtničkách, kdy byly zabudovány stoly a lavice s kapacitou cca 450 míst pro pořádání kulturně společenských akcí. V přípravném fotbalovém utkání 8. května porazili muži Městečko Trnávku hokejovým výsledkem 9:5 na jeho půdě.
Vedle sportovních aktivit se jaroměřičtí sportovci stále častěji zapojovali do organizování různých kulturně společenských akcí, obnovili například tradici pouťových zábav v obci.
V sezóně 1985/86 fotbalové mužstvo mužů suverénně zvítězilo ve III.B třídě, když z dvaadvaceti střetnutí jen ve třech remizovalo a podlehlo pouze v jediném, s celkovým skóre 107:30. Dorostenci v okresním přeboru obsadili pěkné třetí místo. Také jaroměřičtí žáci splnili očekávání a usadili se uprostřed tabulky okresního přeboru. Ti také se střídavými úspěchy bodovali na žákovských turnajích, například v Konici či Velkých Opatovicích.
Dvacátý ročník turnaje mužů O pohár vítězství 3. srpna 1986 proti sobě přivedl tradiční soupeře: Jaroměřice, Jevíčko, Konice a fotbalisty Městečka Trnávky. Domácí po slušných výkonech postoupili do finále, kde zdolali Konice 4:1.
Postupně byl dobudován sportovní areál Na Čtvrtničkách. Postaven byl přístřešek pro hudbu a taneční parket a rovněž stožáry veřejného osvětlení. TJ měla v tomto období 120 členů. Za dlouholetou a obětavou práci pro sport a tělovýchovu obdrželi:

Čestný odznak ČSTV - 1985 – Koutný Jaroslav, Mackerle Milan, Kubín Zdeněk, Ing. Peka Josef, Vávra František
Čestný odznak ČSTV - 1986 – Valenta Vladimír, Hrouzek Emil, Macháček Jiří, Ing. Langer Vladimír
Veřejné uznání III. stupně - 1985 – Hrazdira Vladimír, Ing. Ostrý Jan, Šobáň Jan, Vykydal Emil, Šnobl Jan.

 

7. V NOVÝCH PODMÍNKÁCH

Konec osmdesátých let byl opět ve znamení brigádnické činnosti na budování sportovního stánku Na Čtvrtničkách. Pod spodní brankou byl vybudován ochranný plot, přístřešek na hodiny, společenský areál doplnila plechová udírna, opraven přívod vody v kabinách a WC. V druhé polovině roku 1984 byla zahájena dlouho očekávaná výstavba tenisových kurtů v prostoru za horní brankou. V roce 1988 se na hřišti objevila nová rozhlasová aparatura, byl proveden výkop pro vodovod kolem kabin.
Již dlouho aktivní jaroměřičtí turisté se rozhodli svou činnost legalizovat v roce 1988. 12. prosince byl na ustavující schůzi založen odbor turistiky TJ Jaroměřice, o několik měsíců později, v březnu 1989, pak turistický oddíl mládeže. Činnost těchto složek byla od počátku činnosti mimořádně aktivní a výrazně obohatila strukturu venkovské tělovýchovy nejen v samotných Jaroměřicích, ale v celém malohanáckém regionu.
Kolem osmdesátých let pochopitelně pokračovala i tradice všech fotbalových turnajů – Májového turnaje žáků, turnaje O pohár osvobození v malé kopané či O pohár vítězství mužů. Fotbalisté pravidelně zajížděli na turnaje pořádané v okolních obcích, například do Městečka Trnávky, Jevíčka, Velkých Opatovic či Chornic. V programu samozřejmě nemohla chybět přátelská utkání. V hlavních soutěžích se fotbalistům dařilo se střídavými úspěchy. Například v sezóně 1986/87 skončili muži v okresním přeboru až předposlední, třináctí. Naopak žáci byli ve stejné soutěži druzí a dorostenci čtvrtí. Dorostenci obdrželi 18. dubna 1988 titul Vzorný kolektiv mládeže. Muži si v následující sezóně vybojovali třetí příčku.
Tělovýchovná jednota v Jaroměřicích měla koncem osmdesátých let oddíl kopané, ZRTV, tenisový a turistický. Všechny složky patřily společně k nejaktivnějším společenským organizacím v obci. Sportovci se zapojovali nejen do organizování kulturně společenských akcí, jako byly pouťové zábavy, dětské dny apod., ale brigádnicky se podíleli například na výstavbě pohostinství, nové školy, čistírny odpadních vod, ale třeba také sběru železného šrotu aj.
V listopadu 1989 došlo v naší zemi k převratným politickým a společensko ekonomickým změnám, což se pochopitelně odrazilo i ve změnách v oblasti tělovýchovy a sportu. Byla ukončena činnost Československého svazu tělesné výchovy, docházelo k restruktualizaci některých složek, což však nic neměnilo na skutečnosti, že sport a tělovýchova vždy a za všech podmínek byly především prací. TJ měla v tomto roce 163 členů, z toho 108 dospělých, 36 žáků a 19 dorostenců.
Rok 1990 nezačal zrovna nejlépe. Větrná smršť, která se nad Jaroměřicemi přehnala 9. března, odnesla střechu z kabin na hřišti. Škoda byla vyčíslena na padesát tisíc korun. Urychleně bylo provedeno provizorní zastřešení. Na mimořádné schůzi výboru o několik dnů později potom bylo rozhodnuto rekonstruovat celou budovu a navíc realizovat její nástavbu. Práce byly zahájeny ihned a budova do nové podoby rostla už v průběhu dubna.

 

8. POSLEDNÍ DESETILETÍ

Prakticky celá devadesátá léta se nesla ve znamení nejen aktivní sportovní činnosti, ale také významného pokroku při budování skutečně moderního a důstojného sportovního areálu v lokalitě Na Čtvrtničkách. To se týkalo především generální rekonstrukce kabin, budování společenských prostor, tenisových kurtů, v posledním čase pak i běžecké dráhy a doskočiště pro dálku či dětského koutku. Proto také byly oslavy osmdesátiletí organizované tělovýchovy v Jaroměřicích v roce 1990 ryze pracovní.
Hrubá stavba rekonstruovaných kabin byla dokončena na podzim 1990. Dílo se dařilo již proto, že byla spokojenost se sportovními výsledky. Podzimním mistrem okresního přeboru v kopané se totiž stali jaroměřičtí fotbalisté, a to s tříbodovým náskokem před mužstvem Dolního Újezda, turisté pak na jaře 1991 zorganizovali již patnáctý ročník populárního Pochodu jarní přírodou. Okresní přebor pak muži skutečně suverénně vyhráli a postoupili do I.B třídy Olomoucké župy!
Ve vyšší soutěži nakonec jaroměřičtí muži obsadili slušné osmé místo. Dobré zázemí tvořila v polovině devadesátých let celé jaroměřické kopané přízeň sponzorů, zejména obecního úřadu, prodejny Avion Jaroměřice, firem Pasko Brno, Vojtěch Kunovský - Elcotherm, autoopravna Nárožný, Agrostav Jevíčko,  Diu Jevíčko,  Sklárny Moravia Úsobrno či VaK Moravská Třebová.
O sezónu později byli jaroměřičtí fotbalisté v Hanácké župě ještě úspěšnější a obsadili vynikající čtvrté místo za družstvy Lipové, Mila Olomouc a Štěpánova. Dařilo se i dorostencům a žákům. V sezóně 1993/94 byli dorostenci čtvrtí v okresním přeboru, žáci v malohanáckém přeboru zvítězili.
Krátce před rozdělením Československa na Českou a Slovenskou republiku, došlo ke změně názvu jaroměřické tělovýchovné a sportovní organizace. Od roku 1992 zní oficiální název Tělovýchovná jednota Jaroměřice, když byl z pojmenování vypuštěn Sokol.
Celkem čtyřicet tun antuky bylo Na Čtvrtničky přivezeno v druhé polovině ledna 1992, v té době také nabylo právní moci stavební povolení na rekonstrukci kabin. TJ Jaroměřice byla 27. července 1992 řádně zaregistrována u ministerstva vnitra a získala tím právní subjektivitu.
Pochopitelně největší zájem veřejnosti byl vždy soustředěn na výsledky oddílu kopané. V roce 1993 zvítězili jaroměřičí hned počátkem roku na zimním turnaji v Jevíčku, když nenašli jediného přemožitele. Prvenství získali i žáci v červnu 1994 na turnaji v Městečku Trnávce. V sezóně 1995/96 skončili ve své soutěži muži devátí a dorostenci o stupínek výše.
Výsledky přátelských utkání na jaře 1997 signalizovaly, že se úroveň hry a ani výsledky neblíží představám hráčů ani jejich příznivců. Muži prohráli se Svitavy-Lány, Březovou i Jevíčkem a uhráli pouze bod v Linharticích. Stagnující úroveň hry nakonec potvrdila i konečná tabulka I.B třídy, když jaroměřičtí fotbalisté skončili ze čtrnácti celků jedenáctí.
Podobně se žel dařilo i v sezóně následující – 1997/98. Po sérii nepřesvědčivých výkonů skončili muži na poslední příčce. A co víc, nedařilo se ani žákům, kteří stále častěji přiváželi z hřišť soupeřů potupné prohry, z Březové například 0:18.
Muži tedy nedokázali udržet I.B třídu, dorostenci nehráli vůbec, žáci a dospělí shodně skončili ve svých soutěžích poslední. Ani pamětníci dlouhá léta nepamatovali takové Waterloo.
Fotbalisté tedy začali prakticky od píky a v následující sezóně hráli ve skupině B III. třídu na Blanensku. Jejich soupeři byli o poznání slabší a tak si jaroměřičtí poněkud napravili reputaci, když skupinu vyhráli se čtyřbodovým náskokem před Rozsečí a pro sezónu 1999/2000 postoupili do okresního přeboru Blanenska. Z dvaadvaceti zápasů sedmnáckrát vyhráli, dvakrát remizovali a jen třikrát odešli poraženi.
Revitalizaci veškerých sportovních aktivit výrazně pomáhala v posledních letech zvýšená sponzorská přízeň. K již dříve zmíněným firmám a společnostem přibyly další, například VHOS a.s. Moravská Třebová, Genesis Jaroměřice, Airtex a.s. Chornice, MŠLZ a.s. Velké Opatovice, Gillette Czech Jevíčko, BOS a.s. Bystřice nad Pernštejnem, Pohostinství Biskupice – p. Pavelková, Monarc Jaroměřice, Zemanovy lesy Jaroměřice, manželé Kalitovi, ing. Jan Matoušek, I-Therm Olomouc a také nemalou měrou obecní úřad aj.
Samozřejmě to nebyli jen fotbalisté, kteří dokazovali, že tělovýchova a sport mají v Jaroměřicích zelenou. V devadesátém osmém roce vrcholila vytyčením kurtů válením a hutněním antuky výstavba tří tenisových kurtů. Ve dnech 29.-30. srpna 1998 se uskutečnil I. Jaroměřický tenisový turnaj ve dvouhře, kterého se zúčastnilo čtyřiadvacet hráčů. První klání ve čtyřhře se na Čtvrtničkách konalo v témže roce koncem září.
Zpracován byl projekt na výstavbu volejbalového hřiště a areál doplnil betonový  stůl  na  stolní  tenis.  V  činnosti  pokračoval  oddíl  ZRTV, zejména jeho ženská složka. Příležitostně se scházeli šachisté, kteří pod hlavičkou TJ organizují vánoční turnaj a startují i na menších regionálních soutěžích.
Na konci roku 1999 TJ sdružuje 196 členů ve třech oddílech.  Jedná se o oddíl kopané se 123 členy, oddíl tenisu se 45 členy, oddíl Česká asociace „sportuj pro zdraví (ČASPV) 22 členů a dále samostatná organizace – Klub českých turistů, jehož členové jsou zároveň členy TJ a to v počtu 23 členů.

MUŽSTVO DOSPĚLÝCH – JARO 1999

TJ Jaroměřice

A mužstvo, které na jaře 1999 vybojovalo postup do okresního přeboru: zleva - Brázda Antonín, Valenta Jiří, Procházka Miroslav, Borýsek Petr, Hrouzek Kamil, Valenta Petr, Mackerle Milan, Václavek Miroslav, Dračka Radek, Brandes Walter, Macháček Petr, Batelka Libor. Dole zleva - Matocha Vlastimil, Jedlička Ladislav, Tylšar Tomáš, Valenta Ladislav, Hrouzek Dušan, Pudík Petr, Habrovanský Pavel.
Pro letošní sezonu odešel Brandes Walter na hostování a Batelka Libor na vojnu.
Přišli: Neubauer Stanislav, Heger Dušan, Vybral Petr, Vykydal Pavel.

 

SEZNAM ŽÁKŮ, ODDÍL KOPANÁ – JARO 2000:

Parolek Michal, Kryštof Norbert, Hádr Petr, Marek Jakub, Trbušek Josef, Šobáň Jan, Toman Miroslav, Havlíček Martin, Grulich Roman, Crha David, Mackerle Lukáš, Havlíček Lubomír, Antošovský Jiří, Valenta Ondřej, Vrána Pavel, Knoll Luděk, Procházka Filip.

 

ŽÁCI NA TURNAJI “O PUTOVNÍ POHÁR STAROSTY JAROMĚŘIC“

TJ Jaroměřice

Ze dne 1. května 2000:
zleva – Crha David, Kryštof Norbert, Mackerle Lukáš, Antošovský Jiří, Valenta Ondřej, Toman Miroslav, Hádr Petr.
Dole – Procházka Filip, Trbušek Josef, Knoll Luděk, Havlíček Martin, Grulich Roman.

Trenéři: Antošovský Vítězslav, Zverbík Václav.

 

I. ROČNÍK “TURNAJE ŽÁČKŮ DO 12-TI ROKŮ O POHÁR STAROSTY JAROMĚŘIC“:

Ve finále porazila Moravská Třebová Chornice. Turnaje se zúčastnili mužstva z Jaroměřic, Chornic, Moravské Třebové, Dlouhé Loučky, Jevíčka a Jesence.

TJ Jaroměřice

Slavnostní nástup- Jesenec, Dlouhá Loučka, Moravská Třebová, Chornice, Jaroměřice. Jevíčko přijelo o chvíli později.

 

9. POCHOD JARNÍ PŘÍRODOU

Ještě dávno předtím než se jaroměřičtí “dálkoplazové“ rozhodli založit při tělovýchovné jednotě samostatnou organizaci Klubu českých turistů (16. prosince 1988), věděli, že příroda je nejlepší a nejpřitažlivější tělocvičnou. O regionu Malé Hané to jistě platí dvojnásobně a tak příliš nepřekvapilo, že se v druhé polovině sedmdesátých let objevila myšlenka obohatit sportovní a tělovýchovnou činnost v Jaroměřicích o dálkový turistický Pochod jarní přírodou.

TJ Jaroměřice

Prezentace u Pochodu JP.

U zrodu akce, která je dnes nedílnou součástí regionálního i celostátního kalendáře turistických akcí stál tehdejší předseda oddílu kopané ing. Jan Ostrý, dále Jan Šobáň a ing. Josef Peka. Trasy pochodu byly původně zvoleny v délce 15, 22 a 60 kilometrů, časem se ale různě měnily a přizpůsobovaly potřebám a zájmu turistické veřejnosti, ale i aktuálním změnám v dostupnosti konkrétních lokalit. Dnes se chodí po trasách přibližně 7, 17, 22, 38 a 60 kilometrů dlouhých.
Cílem Pochodu jarní přírodou, který se šel poprvé 12. března 1977 však není jen sportovní výkon a přátelská setkání, ale rovněž poznávání neopakovatelné atmosféry jarní přírody v regionu Malé Hané a části Konicka. Jednotlivé trasy jsou směrovány tak, aby pochodníci měli příležitost navštívit četná kulturně, historicky a přírodně zajímavá místa spjatá nerozlučně s životem lidí v tomto kraji.
Prvního ročníku pochodu se zúčastnilo 186 turistů, z toho čtyřiadvacet jaroměřických. Již o rok později to bylo 223 a při pátém ročníku v roce 1981 rovných 300 (81 místních). Tato čísla svědčí o rychlosti, jakou si jaroměřický Pochod jarní přírodou získával oblibu a vcházel ve známost po celé naší vlasti. Ostatně v pohorkách jezdí pod Kalvárii lidé například z Prahy, Bratislavy, Jičína, Českých Budějovic, Karlových Varů, Vrchlabí, Přerova, Děčína, Brna a mnoha dalších míst. Na startu se již objevili i zahraniční turisté.
Rekordní účast byla zaznamenána v roce 1999, kdy se na jednotlivé trasy vydalo celkem 394 turistů a poprvé i cykloturisté, a to v počtu dvaadvaceti. V dosavadních čtyřiadvaceti ročnících se Pochodu jarní přírodou zúčastnilo neuvěřitelných 6 443 sportumilovných lidí!
Samozřejmě jarní putování po okolí Jaroměřic, Úsobrna, Biskupic, Nectavy, Pohory, Šubířova, Dzbele, Konice, Stražiska, Ochozu a dalších míst není jedinou náplní rozsáhlých aktivit jaroměřických turistů. Pochopitelně se každoročně zúčastňují pochodů partnerských turistických klubů v oblasti, jako například velkoopatovického Za šamotovým plátkem, moravskořebovského Vandru skrz Maló Hanó či Nočního pochodu na Hušák, jehož jsou dokonce spolupořadateli. Značný zájem je mezi členy, ale i četnými příznivci o zájezdovou činnost spojenou s turistikou a poznáváním krás přírody, například o každoroční šlapání babím létem Slováckými vinohrady.
Velice aktivně přistupují turisté k organizování akcí kulturně společenského charakteru. Velkou popularitu si získal mezi veřejností Ples turistů, organizovaný pravidelně od roku 1998, ale také červnové dětské dny s přebohatým programem určeným našim nejmenším i jejich rodičům.

 

10. CYKLOTURISTIKA

Někteří členové tělovýchovné jednoty si tu a tam ve volném čase udělali kratší či delší výlet na jízdním kole, ale vždy sloužil tento dopravní prostředek spíše jen jako vhodný tréninkový prostředek k udržení fyzické kondice pro ostatní sporty. V roce 1997 přišel Jan Šobáň a dr. Oldřich Koudelka s myšlenkou založit v Jaroměřicích cykloturistický oddíl.
Ten byl oficiálně založen 21. března 1998 při Pochodu jarní přírodou, byť už předtím někteří zájemci o cykloturistiku absolvovali některé akce, jako například hvězdicovou jízdu na hrad Svojanov. Cykloturistický oddíl v Jaroměřicích se stal složkou tělovýchovné jednoty a funguje pod hlavičkou Klubu českých turistů.
Za krátkou dobu své existence si oddíl získal značnou popularitu a patří k nejaktivnějším ve svitavském okrese i malohanácké oblasti. Každý měsíc organizují cykloturisté některou z vyjížděk, několikrát se již někteří členové oddílu vydali za hranice – na Slovensko, do Rakouska, Maďarska či Polska. Tradičními se staly akce jako například hvězdicové jízdy na hrad Svojanov, do Javoříčka, putování na hrad Bouzov, do Moravského krasu apod.

TJ Jaroměřice

Jaroměřičtí cykloturisté na vyjížďce.

Jaroměřičtí cykloturisté ovšem nechtěli být při všech akcích pouze v roli hostů, ale také hostitelů. Proto založili tradici cykloturistické hvězdicové jízdy Za paletou Josefa Mánese do Čech pod Kosířem. První ročník přivedl cykloturisty 4. září 1999 k památníku tohoto zakladatele novodobého českého malířství a všichni věří, že se stane vyhledávanou akcí celostátního kalendáře rekreačních cyklistů. Časem by se tradiční měla stát i silvestrovská dopolední vyjížďka po okolí Jaroměřic.
V roce 2000 obohatili jaroměřičtí cykloturisté život místní základní školy o tzv. Týden cykloturistiky, který se v následujících letech stane nedílnou součástí učebních osnov. Podstatou této akce je seznámit žáky šestých tříd s cykloturistikou jako součástí moderního životního stylu, ale především teoretickou i praktickou přípravou zvýšit bezpečnost dětí v silničním provozu a seznámit je s přírodními a historickými krásami regionu.
Cykloturistický oddíl Klubu českých turistů v Jaroměřicích je členem Unie českých rekreačních cyklistů a jeho členové se nemalou měrou zasloužili o značení stezek v naší oblasti, stejně jako o vznik a aktivizaci Sdružení obcí okresu Svitavy – dálkové cyklotrasy. Tento nový subjekt se v praxi bude orientovat na rozvoj místních cyklotras a budování odpovídající infrastruktury spojené s rozvojem cykloturisického sportu.

 

11. HISTORIE TENISU V JAROMĚŘICÍCH

Počátky tenisu v Jaroměřicích začínaly v sedmdesátých letech na hřišti „Pod Kalvárií“, kde se na povrchu ze šotoliny odehrávaly líté souboje tenisových nadšenců a střádaly se sny o opravdických tenisových kurtech.
Počátkem osmdesátých let nabývaly tyto představy konkrétnějších forem a byla vybrána lokalita pro tenisové kurty a to v areálu hřiště Na Čtvrtničkách. Konkrétní představu zapracoval do projektové dokumentace Ing. Josef Peka a to vybudování tří antukových kurtů a jednoho dalšího pro volejbal a nohejbal.
Samotná realizace začala v roce 1984 odvezením cca 300 m3 přebytečné zeminy. Následovala dotace tzv. neinvestiční akce „Z“ od tehdejšího národního výboru s jejíž pomocí se odbagrovalo a odvezlo cca 2000 m3 zeminy. Pak pokračovaly práce každý rok dle finančních možností TJ a částečných dotací od okresního výboru ČSTV. Odpracovalo se každý rok velké množství brigádnických hodin a dílo nabývalo na konkrétnější podobě.
Proto byl také na výroční členské schůzi TJ dne 21. února 1988 založen oddíl tenisu při TJ Jaroměřice. Členská základna čítala v té době 28 členů, z toho 18 dospělých, 5 dorostenců a 5 žáků. Na ustavující schůzi tenisového oddílu dne 26. února 1988 byl zvolen sedmičlenný výbor ve složení: předseda – Ing. Jan Hrazdira, jednatel – Ing. Viktor Ille, členové – Ing. Pavel Vystavěl, Ing. Karel Vystavěl, Karel Soral, Ing. Pavel Vojtěchovský, Luděk Knoll.
V roce 1989 až 1993 se zúčastňovalo mužstvo dospělých okresního přeboru družstev (okres Svitavy a Ústí nad Orlicí). Zde se projevila výrazně ta skutečnost, že oddíl nemá vlastní kurty k trénování a také výkonnost soupeřů z oddílů z již delší tradicí, jako například Moravská Třebová, Svitavy, Litomyšl, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí atd., byla podstatně vyšší. Družstvo obsadilo vždy poslední místo v soutěži (úspěchem byl každý vyhraný set nebo zápas). Družstvo tvořili v tomto období tito hráči: Karel Soral, Ing. Karel Vystavěl, Josef Vystavěl, Ing. Vladimír Langer, Ing. Pavel Vystavěl, Ing. Zdeněk Šunka a dále ženy Libuše Budigová, Romana Prokšová, Lenka Šunková. V roce 1990 došlo ke změnám ve výboru. Předsedou se stal Ing. Karel Vystavěl, jednatel Ing. Vladimír Langer.
V roce 1990 smetla větrná smršť střechy kabin a způsobila velké materiální škody. Proto byly kabiny přestavěny a jejich oprava delší dobu odčerpávala veškeré volné finanční prostředky. Stavba tenisových kurtů byla víceméně pozastavena a z těchto důvodů ukončilo také družstvo dospělých v roce 1993 účinkování v soutěži.
Práce pak pokračovaly pomalým tempem pouze úzkým okruhem lidí, kteří si stanovili za cíl kurty dobudovat za každou cenu. Poděkování patří Karlu Soralovi, Ing. Karlu Vystavělovi, Ing. Vladimíru Langerovi, Janu Šnoblovi a několika dalším členům, kteří vydrželi až do konce. Kurty byly uvedeny do provozu v roce 1998 a již třetí rok jsou plně v provozu. Postupně se dodělaly některé nedodělky na oplocení, cvičné zdi a v kabinách. Oddílu se daří ve své činnosti získávat sponzory a tak včetně příjmů ze vstupného je finančně soběstačný včetně dalšího vylepšování zázemí.
Rovněž se podstatně rozšířila členská základna oddílu a to i o zájemce z širokého okolí. Na konci roku 1999 měl oddíl tenisu 45 členů a v průběhu roku 2000 se zvýšil na stávajících 52.
Cílem oddílu do dalšího období bude získat trenéry, kteří budou schopni vést mládež a naučit je základní prvky tenisové hry.

TJ Jaroměřice

Celkový pohled na tenisové kurty- zahájení provozu 1998.

 

12. SLOVO ZÁVĚREM

Tělovýchovná jednota v Jaroměřicích vytvořila kompaktní celek, jehož členové svou každodenní prací pomáhají dotvářet obraz moderního venkova. je dobře, že místní sportovci a tělovýchovní činovníci dokázali devadesátiletou tradici přeměnit v kulturní hodnotu a nedílnou součást moderního životního stylu mnoha obyvatel nejen Jaroměřic, ale i Malé Hané.
Práce na poli sportu a tělovýchovy rozhodně není bez problémů, úspěchy nejednou střídají nezdary, ale už jen skutečnost, že Na Čtvrtničkách roste moderní, víceúčelový sportovní a kulturně společenský areál, dává tušit, že budoucnost jaroměřického sportu a pohybových aktivit není ohrožena. Také systematická práce s mládeží v jednotlivých kolektivech je předpokladem rozvoje všeho pozitivního, čeho bylo dosaženo v uplynulých desetiletích.
Proto přeji všem sportovcům, kteří žijí a trénují pod Kalvárií, aby vždy dobře reprezentovali svou obec, aby vždy měli na paměti práci svých předchůdců i sportovních vzorů. Mějte hodně pevného zdraví i sportovního štěstí, píle i trpělivosti, smyslu pro fair play, což jsou základní atributy toho, abychom vždy mohli být na organizovanou jaroměřickou tělovýchu náležitě hrdí!

Rostislav Grulich

 

Výbor tělovýchovné jednoty v roce 2000:

Předseda Ing. Vladimír Langer
Místopředseda Ing. Vítězslav Antošovský
Tajemník Ing. Karel Vystavěl
Hospodář Jan Šnobl
Členové  Jan Šobáň, Antonín Brázda, Luděk Knoll, Ing. Zdeněk Šunka, Ing. Miroslav Václavek

Předseda TJ Ing. Vladimír Langer od roku 1982 – dosud

 

Výbor tělovýchovné jednoty v letech 1986-1999:

Předseda Ing. Vladimír Langer
Místopředseda Karel Soral
Pokladník Jaroslav Koutný
Jednatel Jan Šnobl
Hospodář Emil Vykydal
Členové Karel Etzler, Miroslav Hloušek, Milan Písek, Antonín Brázda, Jan Šobáň, Jiří Macháček, Bořivoj Valenta, Ladislav Ochrana, Ing. Karel Vystavěl, Milan Mackerle, Zdeněk Kubín, Milan Trávníček, Jana Bystrá

 

Výbor oddílu kopané v roce 2000:

Předseda Ing. Vítězslav Antošovský
Místopředseda Antonín Brázda
Tajemník Ing. Miroslav Václavek
Pokladník Dušan Hrouzek
Členové Luděk Knoll, Václav Zverbik

           

Předsedové oddílu kopané:

Ing. Jan Ostrý 1972-1986
Ing. Zdeněk Šunka 1986-1989
Zdeněk Kubín 1986-1999
Ing. Vítězslav Antošovský 2000 a doposud

 

Bývalí hráči oddílu kopané v letech 1986-1999 (muži a dorost):

Tomáš Prchal, Jiří Bednařík, Milan Trávníček, Ing. Jaroslav Drápal, Miroslav Toman, Jiří Toman, Ladislav Kubín, Oldřich Dvořák, Radek Kryštof, Eduard Lysoněk, Radek Šnobl, Ing. Jan Šobáň, René Müller, Josef Valenta, Petr Prchal, Jaroslav Továrek, Ing. Zdeněk Šunka, Stanislav Nárožný, Antonín Brázda, Luděk Knoll, Ing. Viktor Ille, Jan Valenta, Ing. Pavel Vystavěl, Jiří Macháček st., Petr Kryštof, Leopold Továrek, Pavel Koutník, Miroslav Dračka ml., Petr Vágner, Milan Hlaváč ml., Ivo Foret, Jaoslav Sekanina, Aleš Pudík, Jindřich Kuba, Jan Lexman, Luboš Parolek, Jiří Hrbata, Jiří Macháček ml., Petr Šnobl, Jan Hlaváč, Miloš Réda, Pavel Fijanda, Jan Vašíček, Martin Václavek, Ladislav Mackerle, Josef Říha, Dušan Hrouzek, Dalibor Šebek, Jan Doležel, Vlastimil Jedlička, Vít Šobáň, Milan Hublík, Roman Liška, Pavel Dostál, Roman Krejčíř, David Hell, Michal Siažik, Jiří Ertl, Jan Kubín, Jiří Batelka, Tomáš Lajšner, Rostislav Lajšner, Milan Továrek, Václav Němeček, Tomáš Jedlička, Vítězslav Mrva, Vladimír Jaroš, Petr Jaroš, Pavel Vykydal, Petr Bárta, Jiří Továrek, Ladislav Kubín ml., Petr Kohoutek, Ladislav Medřík ml., Vítězslav Peňáz, Ladislav Hloušek, Petr Valenta ml., Milan Písek, Lubomír Lexman, ing. Karel Vystavěl, Milan Řehořek, Josef Zahradník.

 

Výbor oddílu kopané v letech 1986-1989:

Předseda Ing. Zdeněk Šunka
Členové Jan Šobáň, Alois Kryštof, Ing. Pavel Vystavěl, Zdeněk Kubín, Ing. Josef Peka, Vladimír Valenta, František Vávra, Jiří Valenta, Emil Hrouzek, Jan Pospíšil, Antonín Brázda, Ing. Karel Vystavěl

 

Výbor oddílu kopané v letech 1990-1999:

Předseda Zdeněk Kubín
Členové Vladimír Valenta, Leopold Továrek, Antonín Brázda, Jiří Valenta, Ing. Josef Peka, Ladislav Ochrana, Milan Hlaváč, Luděk Knoll, Jaroslav Drápal, Milan Trávníček, Jiří Macháček, Ing. Karel Vystavěl, Jiří Vágner, Jan Šnobl, Zdeněk Pudík, Miroslav Václavek

 

Rozhodčí oddílu kopané:

Bývalí rozhodčí - Jan Vašíček, Zdeněk Klekr, Milan Hlaváč
Současní rozhodčí - Miroslav Dračka, Jaroslav Koutný - delegát, Luděk Knoll, Milan Trávníček

 

Žijící bývalí funkcionáři a činovníci tělovýchovy v Jaroměřicích:

Marie Janoušková, Milada Jarošová, Miroslav Crha, Vladimír Pařil, Josef Vymětal, Antonín Hloušek, Miroslav Vávra, František Přidal, Miroslava Hrazdirová, František Šafář, Stanislav Horák, Zdeňka Oslizlá, František Pospíšil, František Červinek, Jan Soural, Jiřina Souralová, František Gloc, Marie Dirrová, František Bušina, Zdeněk Klekr, Jan Vašíček, Jaroslav Réda, Josef Slunský, Jaroslav Sázavský, Štěpán Havlíček, František Vávra, Emil Vykydal, Jiří Macháček, Miroslav Dračka, Zdeněk Kubín, Leopold Továrek.

 

Výbor oddílu tenisu v roce 2000:

Předseda Ing. Karel Vystavěl
Místopředseda Ing. Vladimír Langer
Hospodář Karel Soral
Členové Ing. Zdeněk Šunka, Josef Vystavěl

 

Předsedové oddílu tenisu:
Ing. Jan Hrazdira                 1988-1990
Ing. Karel Vystavěl             1991-dosud

 

Výbor klubu českých turistů v roce 2000:

Předseda Jan Šobáň
Místopředseda Ing. Josef Peka
Jednatel Jan Šnobl
Pokladník Milan Mackerle
Členové Jiří Bednařík, Jan Pospíšil, Petr Kohoutek

  

Revizní komise v roce 2000:

Předseda Ing. Josef Peka
Členové Karel Soral, Václav Zverbík

 

Revizní komise 1986-1999:

Předseda Ing. Josef Peka
Členové Zdeněk Kubín, Karel Soral

 

TJ Jaroměřice

Výkonný výbor TJ
v roce 2000

TJ Jaroměřice

Rekonstruovaná
budova kabin

TJ Jaroměřice

Výbor oddílu kopané
v roce 2000

     

TJ Jaroměřice

Výbor oddílu tenisu
v roce 2000

TJ Jaroměřice

Výbor Klubu českých
turistů v roce 2000

TJ Jaroměřice

Revizní komise TJ
v roce 2000

 

KONEČNÉ TABULKY FOTBALOVÝCH SOUTĚŽÍ V POSLEDNÍCH SEZÓNÁCH:

1985/86: III. tř. B - muži
1. JAROMĚŘICE 22 18 3 1 107:30 39
2. Chornice 22 15 3 4 73:34 33
3. Dlouhá Loučka 22 15 1 6 82:34 31
4. Mladějov 22 14 2 6 77:39 30
5. Pomezí 22 8 7 7 56:56 23
6. Svitavy-Hradec 22 8 6 8 64:49 22
7. Staré Město 22 7 8 7 51:47 22
8. Rychnov 22 8 1 13 41:59 17
9. Kamenná Horka 22 6 4 12 30:70 16
10. Březová B 22 4 5 13 31:83 13
11. Svitavy-Lány B 22 2 5 15 29:72 9
12. Křenov B 22 3 3 16 27:95 9

 

1985/86: Okresní přebor - dorostenci
1. Chornice 22 16 4 2 71:30 36
2. Městečko Trnávka 22 15 3 4 71:26 33
3. JAROMĚŘICE 22 15 O 7 72:39 30
4. Svitavy-Lány 22 13 4 5 52:30 30
5. Horní Újezd 22 10 3 9 51:50 23
6. Svitavy- Hradec 22 8 4 10 39:43 20
7. Bystré 22 8 4 10 43:63 20
8. Kunčina 22 7 5 10 45:57 19
9. Cerekvice 22 7 4 11 45:46 18
10. Březová 22 5 6 11 51:63 16
11. Třebařov 22 5 2 15 37:71 12
12. Jevíčko 22 3 1 18 19:78 7

 

1986/87: Okresní přebor - muži
1. Jevíčko 26 14 6 6 63:37 34
2. Moravská Třebová B 26 12 6 8 38:37 30
3. Svitavy B 26 12 5 9 57:46 29
4. Opatov 26 12 4 10 61:47 28
5. Litomyšl B 26 11 6 9 57:50 28
6. Městečko Trnávka 26 12 4 10 51:45 28
7. Vendolí 26 8 9 9 56:62 25
8. Třebařov 26 10 5 11 39:49 25
9. Horní Újezd 26 11 2 13 48:46 24
10. Boršov 26 8 7 11 38:43 23
11. Svitavy-Lány 26 7 9 10 40:51 23
12. Březová 26 9 5 12 39:60 23
13. JAROMĚŘICE 26 9 4 13 63:64 22
14. Linhartice 26 8 6 12 45:58 22

 

1987/88: Okresní přebor - muži
1. Svitavy B 26 19 3 4 58:24 41
2. Městečko Trnávka 26 15 8 3 64:26 38
3. Horní Újezd 26 15 5 6 69:37 35
4. Svitavy-Lány 26 13 8 5 46:26 34
5. JAROMĚŘICE 26 14 5 7 67:37 33
6. Litomyšl B 26 11 6 9 48:46 28
7. Vendolí 26 8 10 8 69:68 26
8. Třebařov 26 10 4 12 34:50 24
9. Boršov 26 9 5 12 45:63 23
10. Moravská Třebová B 26 7 8 11 45:52 22
11. Radiměř 26 8 3 15 51:81 19
12. Janov 26 6 5 15 52:68 17
13. Březová 26 6 3 17 37:58 15
14. Opatov 26 3 3 20 44:93 9

 

1987/88: Okresní přebor - dorostenci
1. Svitavy B 22 13 5 4 53:26 31
2. JAROMĚŘICE 22 14 2 6 60:33 30
3. Staré Město 22 13 2 7 61:28 28
4. Horní Újezd 22 13 2 7 56:32 28
5. Cerekvice 22 9 8 5 28:28 24
6. Třebařov 22 11 2 9 44:32 24
7. Linhartice 22 8 7 7 45:43 23
8. Kunčina 22 10 1 11 45:48 21
9. Svitavy-Hradec 22 7 4 11 34:31 18
10. Bystré 22 7 2 13 40:51 16
11. Chornice 22 7 1 14 37:62 15
12. Svitavy-Lány 22 1 2 19 10:99 4

 

1988/89: Okresní přebor - muži
1. Městečko Trnávka 26 18 4 4 60:19 40
2. Horní Újezd 26 17 3 6 59:45 37
3. JAROMĚŘICE 26 13 7 6 64:37 33
4. Vendolí 26 13 6 7 54:47 32
5. Litomyšl B 26 10 9 7 52:47 29
6. Moravská Třebová B 26 10 7 9 41:42 27
7. Svitavy-Lány 26 9 8 9 50:40 26
8. Dolní Újezd 26 10 5 11 47:44 25
9. Boršov 26 10 2 14 42:69 22
10. Polička B 26 8 4 14 47:64 20
11. Radiměř 26 6 7 13 51:63 19
12. Třebařov 26 6 7 13 39:54 19
13. Staré Město 26 5 8 13 31:49 18
14. Janov 26 5 7 14 53:70 17

 

1988/89: Okresní přebor - dorostenci
1. Morašice 26 21 2 3 93:26 44
2. Staré Město 26 17 2 7 74:34 36
3. Kunčina 26 16 2 8 66:71 34
4. Boršov 26 13 6 7 74:45 32
5. Horní Újezd 26 13 5 8 64:39 31
6. Linhartice 26 11 8 7 46:37 30
7. Březová 26 10 6 10 44:40 26
8. Třebařov 26 12 2 12 52:49 26
9. Svitavy-Hradec 26 8 9 9 32:35 25
10. JAROMĚŘICE 26 9 5 12 49:49 23
11. Bystré 26 9 4 13 33:47 22
12. Svitavy-Lány 26 10 1 15 40:56 21
13. Chornice 26 3 4 19 23:68 10
14. Cerekvice 26 2 O 24 18:112 4

 

1989/90: Okresní přebor - muži
1. Svitavy-Lány 26 16 5 5 68:42 37
2. Radiměř 26 15 4 7 70:43 34
3. JAROMĚŘICE 26 14 6 6 69:52 34
4. Moravská Třebová B 26 12 7 7 49:33 31
5. Pomezí 26 12 5 9 61:50 29
6. Polička B 26 11 7 8 51:55 29
7. Horní Újezd 26 13 2 11 60:47 28
8. Litomyšl B 26 12 2 12 56:56 26
9. Křenov 26 9 5 12 46:49 23
10. Dolní Újezd 26 7 8 11 39:51 22
11. Vendolí 26 9 2 15 53:58 20
12. Opatov 26 9 2 15 44:64 20
13. Boršov 26 5 6 15 40:61 16
14. Třebařov 26 5 5 16 34:79 15

 

1989/90: Okresní přebor - dorostenci
1. Horní Újezd 26 19 5 2 94:40 43
2. Staré Město 26 16 6 4 81:48 38
3. Jevíčko 26 15 1 10 68:55 31
4. Linhartice 26 10 8 8 60:46 28
5. Jedlová 26 10 8 8 55:49 28
6. Bystré 26 10 6 10 63:50 26
7. Svitavy-Lány 26 11 4 11 66:53 26
8. Boršov 26 11 3 12 48:51 25
9. Svitavy-Hradec 26 10 4 12 49:60 24
10. JAROMĚŘICE 26 11 2 13 42:53 24
11. Chornice 26 7 6 13 49:62 20
12. Kunčina 26 8 3 15 49:84 19
13. Třebařov 26 6 5 15 30:66 17
14. Březová 26 6 3 17 41:78 15

 

1990/91: Okresní přebor - muži
1. JAROMĚŘICE 26 21 0 5 67:29 42
2. Dolní Újezd 26 14 6 6 58:38 34
3. Vendolí 26 14 5 7 63:49 33
4. Polička B 26 12 5 9 60:45 29
5. Pomezí 26 10 8 8 65:49 28
6. Jevíčko 26 11 6 9 52:38 28
7. Opatovec 26 11 5 10 47:47 27
8. Litomyšl B 26 10 5 11 67:50 25
9. Křenov 26 9 6 11 41:63 24
10. Horní Újezd 26 9 5 12 48:49 23
11. Moravská Třebová B 26 9 5 12 43:48 23
12. Opatov 26 8 6 12 45:77 22
13. Mladějov 26 8 3 15 44:71 19
14. Radiměř 26 2 3 21 35:82 7

 

1990/91: Okresní přebor - dorostenci
1. Litomyšl 26 19 5 2 96:24 43
2. Chornice 26 18 5 3 80:17 41
3. Svitavy-Lány 26 18 4 4 90:29 40
4. Městečko Trnávka 26 12 3 8 67:48 30
5. Svitavy-Hradec 26 11 7 8 49:54 29
6. Linhartice 26 11 6 9 46:37 28
7. Staré Město 26 8 10 8 37:40 26
8. Jedlová 26 11 2 12 46:51 24
9. Mladějov 26 11 1 14 59:60 23
10. JAROMĚŘlCE 26 9 5 11 57:59 23
11. Jevíčko 26 8 4 14 47:66 20
12. Bystré 26 6 5 15 32:60 17
13. Kunčina 26 5 4 17 30:70 14
14. Boršov 26 1 2 23 9:130 4

 

1990/91: Okresní soutěž smíšených žáků B
1. Dlouhá Loučka 20 16 1 3 67:34 33
2. Mladějov 20 15 2 3 96:24 32
3. Kunčina 20 13 3 4 67:28 29
4. Rychnov 20 13 2 5 51:22 28
5. Městečko Trnávka 20 11 3 6 54:34 25
6. Jevíčko 20 9 5 6 61:44 23
7. Chornice 20 5 3 12 34:50 13
8. Staré Město 19 5 2 12 25:46 12
9. JAROMĚŘICE 20 4 1 15 21:50 9
10. Křenov 18 2 4 12 22:62 8
11. Linhartice 19 2 O 17 7:111 4

 

1991/92: Hanácká fotbalová župa, I.B třída, skup. B - muži
1. Lutín 26 16 4 6 62:33 36
2. Olomouc 26 14 6 6 55:33 34
3. Mostkovice 26 13 4 9 50:41 30
4. Čechovice 26 11 7 8 47:39 29
5. Haňovice 26 14 1 11 51:47 29
6. Lipová 26 11 6 9 45:33 28
7. Hněvotín 26 11 3 12 40:48 25
8. JAROMĚŘICE 26 10 4 12 58:60 24
9. Smržice 26 8 8 10 43:46 24
10. Konice 26 9 5 12 45:46 23
11. Moravský Beroun 26 8 6 12 34:46 22
12. Horka nad Moravou 26 8 4 14 36:50 20
13. Štěpánov 26 7 6 13 32:49 20
14. Babice 26 9 2 15 46:73 20

 

1992/93: Hanácká fotbalová župa, I.B třída, skup. B - muži
1. Lipová 26 18 4 4 53:21 40
2. Milo Olomouc 26 14 6 6 38:26 34
3. Štěpánov 26 13 7 6 48:36 33
4. JAROMĚŘICE 26 12 4 10 41:36 28
5. Čechovice 26 12 4 10 38:35 28
6. Holice B 26 10 8 8 47:44 28
7. Smržice 26 11 4 11 40:43 26
8. Konice 26 8 9 9 35:36 25
9. Haňovice 26 9 7 10 46:54 25
10. Hněvotín 26 10 4 12 49:46 24
11.. Pňovice 26 6 11 9 36:40 23
12. Mostkovice 26 7 7 12 37:49 21
13. Svitavy B 26 8 3 15 41:45 19
14. Horka nad Moravou 26 3 4 19 9:47 10

 

1992/93: Okresní přebor Prostějovska - dorostenci
1. FC Kostelec 17 11 5 1 61:28 27
2. Mostkovice 17 12 2 3 75:20 26
3. Konice 17 10 4 3 56:23 24
4. Lipová 17 9 5 3 48:24 23
5. Protivanov 17 9 O 8 31:30 18
6. Plumlov 17 7 3 7 40:37 17
7. JAROMĚŘICE 17 5 3 9 35:43 13
8. Krumsín 17 4 2 11 25:45 10
9. Přemyslovice 17 2 O 15 21:73 4
10. Brodek u Konice 9 O O 9 8:77 O

 

1993/1994: I.B třída, skup. B - muži
1. Čechovice 26 17 4 5 51:26 38
2. Plumlov 26 13 8 5 54:44 34
3. Štěpánov 26 12 7 7 43:38 31
4. Smržice 26 10 7 9 45:36 27
5. JAROMĚŘICE 26 8 10 8 37:30 26
6. Králová 26 11 4 11 47:46 26
7. Kostelec 26 9 8 9 35:38 26
8. Konice 26 8 9 9 42:39 25
9. Hněvotín 26 10 5 11 42:51 25
10. Trnávka 26 10 3 13 28:35 23
11. Horka nad Moravou 26 9 5 12 23:31 23
12. Pňovice 26 8 6 12 34:38 22
13. Haňovice 26 8 6 12 42:52 22
14. Mostkovice 26 7 2 17 46:65 16

 

1993/94: Okresní přebor - dorostenci
I. Mostkovice 16 15 1 O 114:10 31
2. Protivanov 16 12 2 2 48:30 26
3. Lipová 16 9 2 5 64:35 20
4. JAROMĚŘICE 16 9 2 5 53:34 20
5. Plumlov 16 6 2 8 41:63 14
6. Smržice 16 6 1 9 27:27 13
7. Přemyslovice 16 4 2 10 22:64 10
8. Konice 16 2 4 10 23:50 8
9. Ptení 16 O 2 14 16:95 2

 

1993/94: Malohanácký přebor - žáci
1. JAROMĚŘICE 20 15 O 5 83:38 30
2. Velké Opatovice 20 12 O 8 64:55 24
3. Velké Opatovice B 19 9 1 9 84:53 19
4. Chornice 20 6 3 11 36:54 15
5. Městečko Trnávka 19 7 1 11 47:70 15
6. Jevíčko 20 7 1 12 39:83 15

 

1994/95: Hanácká fotbalová župa, I.B třída, skup. B - muži
1. Slatinice 26 16 5 5 60:34 53
2. JAROMĚŘICE 26 13 5 8 42:30 44
3. Konice 26 12 5 9 47:39 41
4. Pňovice 26 13 2 11 34:28 41
5. Králová 26 9 11 6 42:34 38
6. Hněvotín 26 11 4 11 37:36 37
7. Medlov 26 10 6 10 39:34 36
8. Kostelec na Hané 26 9 9 8 37:37 36
9. Štěpánov 26 10 5 11 41:40 35
10. Plumlov 26 10 2 14 33:56 32
11. Haňovice 26 9 3 14 42:58 30
12. Městečko Trnávka 26 6 11 9 28:28 29
13. Horka 26 8 5 13 33:43 29
14. Zvole 26 5 9 12 23:41 24

 

1995/96: Hanácká fotbalová župa, I.B třída, skup. B - muži
1. Plumlov 26 16 5 5 60:34 53
2. Medlov 26 15 5 6 48:30 50
3. Bohuňovice 26 14 6 6 46:27 48
4. Pňovice 26 12 6 8 47:39 42
5. Konice 26 12 3 11 42:42 39
6. Štěpánov 26 10 5 11 46:45 35
7. Haňovice 26 10 2 14 48:59 32
8. Hněvotín 26 9 5 12 45:61 32
9. JAROMĚŘICE 26 8 7 11 35:40 31
10. Troubelice 26 7 9 10 44:47 30
11. Holice B 26 9 3 14 33:41 30
12. Trnávka 26 8 6 12 28:37 30
13. Horka 26 8 6 12 26:39 30
14. Vícov 26 7 5 14 28:40 26

 

1996/97: Hanácká fotbalová župa, I.B třída, skup. B - muži
1. Troubelice 26 16 7 3 62:21 55
2. Bohuňovice 26 14 9 3 45:19 51
3. Štěpánov 26 14 4 8 57:28 46
4. Holice B 26 12 6 8 42:37 42
5. Dolany 26 11 6 9 66:41 39
6. Jesenec 26 12 2 12 37:39 38
7. Těšetice 26 10 5 11 49:40 35
8. Haňovice 26 10 5 11 40:41 35
9. Pňovice 26 9 7 10 32:33 34
10. Hněvotín 26 8 8 10 46:47 32
11. JAROMĚŘICE 26 10 1 15 27:50 31
12. Městečko Trnávka 26 8 6 12 26:43 30
13. Konice 26 3 3 20 20:92 12

 

1997/98: Hanácká fotbalová župa, I.B třída, skup. B - muži
1. Dolany 26 17 4 5 58:29 55
2. Bohuňovice 26 17 4 5 49:25 55
3. Zábřeh 26 15 2 9 48:30 47
4. Jesenec 26 12 7 7 35:30 43
5. Stěpánov 26 11 6 9 43:41 39
6. Slavotín 26 10 6 10 41:37 36
7. Konice 26 10 5 11 40:35 35
8. Pňovice 26 10 4 12 35:37 34
9. Doloplazy 26 9 6 11 40:39 33
10. Haňovice 26 10 3 13 32:40 33
11. Těšetice 26 9 4 13 39:51 31
12. Kožušany 26 7 6 13 29:37 27
13. Moravský Beroun 26 6 7 13 37:56 25
14. JAROMĚŘICE 26 5 4 17 25:64 19

 

1998/99: III. třída, skup. B Blanensko - muži
1. JAROMĚŘICE 22 17 2 3 70:30 53
2. Rozseč 22 16 1 5 53:26 49
3. Velké Opatovice 22 14 5 3 64:23 47
4. Svitávka 22 12 2 8 53:41 38
5. Knínice 22 9 6 7 51:49 33
6. Voděrady 22 9 2 11 39:48 29
7. Letovice B 22 9 2 11 44:59 29
8. Valchov 22 7 4 11 43:50 25
9. Cetkovice 22 6 5 11 34:52 23
10. Benešov 22 5 5 12 44:62 20
11. Úsobrno 22 5 3 14 39:63 18
12. Lomnice 22 4 1 17 39:68 13

 

1999/2000: Okresní přebor Blanenska - muži
1. Skalice 26 20 2 4 75:24 62
2. Olešnice 26 19 4 3 76:25 61
3. Lysice 26 18 4 4 76:35 58
4. Bořitov 26 12 6 8 45:36 42
5. Šošůvka 26 11 5 10 52:56 38
6. Vísky 26 10 5 11 52:59 35
7. JAROMĚŘICE 26 10 4 12 58:64 34
8. Kunštát B 26 8 9 9 45:43 33
9. Kotvrdovice 26 10 2 14 42:58 32
10. Jedovnice 26 9 4 13 45:49 31
11. Ráječko B 26 9 4 13 45:55 31
12. Šebrov 26 8 4 14 42:66 28
13. Lažany 26 7 5 14 25:44 26
14. Vavřinec 26 1 2 23 19:83 5

 

1999/2000: Okresní soutěž, skup. B - žáci
1. Velké Opatovice 22 20 1 1 130:12 61
2. Benešov 22 18 O 4 110:30 54
3. Lysice 22 15 3 4 53:29 48
4. Drnovice 22 14 3 5 74:44 45
5. Černá Hora 21 9 6 6 51:45 33
6. Olešnice 20 9 5 6 62:40 32
7. Voděrady 22 10 2 10 57:47 32
8. Svitávka 22 7 3 12 41:60 24
9. Cetkovice 22 5 4 13 32:78 19
10. Doubravice 22 4 3 15 45:69 15
11. Vísky 21 1 2 18 24:81 5
12. JAROMĚŘICE 22 1 2 19 30:174 5

Historie sportu v Jaroměřicích - ročenka 75 let

1. NĚCO O VZNIKU OBCE JAROMĚŘICE
2. DNEŠNÍ JAROMĚŘICE
3. TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL
4. ROK 1909 - 1920
5. ROK 1920 - 1930
6. ROK 1930 - 1940
7. ROK 1940 - 1948
8. DĚLNICKÁ TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA (DTJ)
9. SPORTOVNÍ KLUB JAROMĚŘICE (SK)
10. SJEDNOCENÍ TĚLOVÝCHOVY
11. ROK 1950 - 1960
12. ROK 1960 - 1970
13. ROK 1970 - 1985
14. KOPANÁ V OBDOBÍ 1914 - 1984
15. VÝSTAVBA AREÁLŮ
16. TURNAJE A SOUTĚŽE
17. DÁLKOVÝ POCHOD "JARNÍ PŘÍRODOU"
18. VÝBORY TĚLOVÝCHOVNÉ JEDNOTY V ROCE 1985
TJ Jaroměřice

 

TATO JUBILEJNÍ ROČENKA JE VĚNOVANA:
Všem zakladatelům a průkopníkům jaroměřické tělovýchovy, kteří se oslav 75 let tělovýchovy nedožili.
Všem zakladatelům a průkopníkům jaroměřické tělovýchovy, kteří stále jaroměřické tělovýchově projevují svoji přízeň.
Všem zakladatelům a průkopníkům jaroměřické tělovýchovy, cvičitelé v jaroměřické tělovýchově.
Všem hráčům a cvičencům, kteří úspěšně hájili a dále hájí jaroměřické barvy nejen doma, ale i na hřištích soupeřů.
Celé sportovní veřejnosti z Jaroměřic a okolí, zúčastňující se tělovýchovných akcí v Jaroměřicích.
Složkám MV NF, MNV v Jaroměřicích a okolním podnikům za pomoc a podporu věnovanou jaroměřické tělovýchově.

Jaroměřice, červenec 1985.

 

MILÝ ČTENÁŘI!
Tato ročenka vznikla k 40. výročí osvobození Československa slavnou "Rudou armádou" u příležitosti oslav 75-ti let trvání tělovýchovy a 50-ti let trvání kopané v Jaroměřicích. Bylo naší snahou podat takové dějiny tělovýchovy a kopané v Jaroměřicích, aby byly zaznamenány všechny jejich vývojové etapy.
Ale doba 75, resp. 50 roků zpět je značně dlouhá, proto, milý čtenáři, odpusť chybějící záznamy ať již z činnosti osob, nebo tělovýchovy jako celku. Dále nám odpusť případné časové a místní nesrovnalosti, neboť většina zpráv byla čerpána od pamětníků, a proto tyto záznamy nemusí být úplně přesné. Naší snahou bylo na nikoho a na nic nezapomenout, a pokud se tak stalo, nebylo to záměrem.
Mnoho pamětníků již nežije, mnoho záznamů neexistuje. Škoda, že se ztratila kronika SK Jaroměřice ze začátku kopané. Ale všichni, kteří jsme se podíleli na vzniku této knížečky, jsme měli tu nejlepší snahu, aby byla podána co nejpravdivější a co nejúplnější zpráva a jaroměřické tělovýchově. Ty nejstarší záznamy byly čerpány z Pamětní knihy Tělocvičné jednoty Sokol a z obecní kroniky, některé záznamy, hlavně ty pozdější, od pamětníků.
Tato knížečka není kronikou ani historií, je to jen vyprávění o vzniku a vývoji tělovýchovy v Jaroměřicích, o jejích úspěších, ale i problémech se kterými se tělovýchova potýkala a ještě potýká.
Děkujeme všem, kteří pro vznik této vzpomínkové ročenky poskytli fotografický a písemný materiál, pamětníkům, kteří nám podali informace a všem, kteří nám byli nápomocni radou.

Výbor TJ Sokol Jaroměřice

 

1. NĚCO O VZNIKU OBCE JAROMĚŘICE

Ze vzpomínkové knížečky ing. Pinkavy "900 let Jaroměřic".
Obec patří mezi nejpamátnější místa v naší vlasti. Jsou zde stopy osídlení už z dávné doby předhistorické, ze začátku slovanských dějin.
Jaroměřice byly založeny asi v roce 1069 na důležité obchodní a strategické cestě, která spojovala Čechy s Moravou. Můžeme se domnívat, že zde byla i jedna ze stanic cesty.
Obec Jaroměřice založil Jaromír, biskup Pražský.
Lidé zde žijící se nazývali "Jaroměřici" (ve smyslu Jaromírovi lidé) a z toho pravděpodobně vznikl dnešní název obce "JAROMĚŘICE". Na tuto dobu a na dobu pozdější máme v obci velké množství historických a kulturních památek, které jsou popsány v publikaci "900 let Jaroměřic" vydané v roce 1969.

 

2. DNEŠNÍ JAROMĚŘICE

Obec Jaroměřice s osadou Nový Dvůr náleží do okresu Svitavy ve Východočeském kraji. Leží v úrodné kulturní oblasti Malé Hané. Katastr Jaroměřic zaujímá rozlohu 2.203 ha. V obci žije 1.320 obyvatel, z toho 100 v Novém Dvoře.
V obci je středisko JZD Malá Haná se sídlem v Jevíčku. Průmysl obec nemá, značná část pracovníků vyjíždí z obce za zaměstnáním. Místní národní výbor sídlí na zámku. Předsedou MNV je Arnošt Hruda, předsedou MV NF je František Pospíšil, předsedou ZO KSČ je Jan Seidl. V obci pracuje 14 politických a společenských organizací.
V Jaroměřicích je základní škola, pošta, samoobsluha potravin, prodejna masa, prodejna textilu a obuvi, prodejna průmyslového zboží, pohostinství Jednota, kino a obchod v Novém Dvoře.
Na Kalvárii slouží veřejnosti nový hotelový dům "Družstevník", jehož provozovatelem je JZD Malá Haná se sídlem v Jevíčku. Ve středu obce se v rámci akce "Z" buduje nové pohostinství.
Jaroměřice jsou moderní zemědělská vesnice s bohatým společenským životem.

 

3. TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL

N a z d a r - Tak zní pozdrav členů Sokola.
Tělocvičná jednota Sokol byla v Jaroměřicích založena v roce 1909. Vlastní činnost byla zahájena v roce 1910, kdy se konalo první veřejné cvičení. Založení organizace svědčí o národním uvědomění jaroměřických občanů v době rakouské monarchie. Slibně se rozvíjející činnost je násilně přerušena první světovou válkou, kdy rakouská vláda rozpouští v roce 1916 Sokol a členy persekuuje. O uvědomělosti členů Sokola svědčí ta skutečnost, že všichni bojovali proti rakouské monarchii a mnozí položili v tomto boji své životy. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 obnovuje jednota svoji činnost a stává se spolu s DTJ (v roce 1920) nejpočetnější tělovýchovnou organizací. Mimo tělovýchovu pečuje též o kulturní vyžití členů, pořádá přednášky, divadelní představení a v roce 1927 je zahájena činnost v sokolském kině. Rovněž zakládá vlastní sokolský orchestr. Sokol zajíždí na cvičení do Blanska, Boskovic, Žďárné, Jevíčka, Úsobrna, Šubířova atd.
Úspěšně se rozvíjející činnost je znovu přerušena druhou světovou válkou a v roce 1941 je Sokol rozpuštěn.
Fašistická okupace krutě pronásleduje členstvo a mnozí z nich končí svůj život v koncentračních táborech. Jiní bojují v odbojových složkách.

 

4. 1909

Založení Sokola v Jaroměřicích. Přímým popudem tu byl Sokol v Jevíčku, který v této době vyvíjel intenzivní činnost. Ustavující schůze proběhla 26. 9. 1909 v hostinci u Friedlů. Prvním starostou byl zvolen Eduard Rovner. Výbor měl 7 členů, počet členů Sokola byl 68. Jednota byla zařazena do "Župy krále Jiřího".

1910
Byla zahájena veřejná tělocvičná činnost. Začalo se cvičit v Kubově hospodě na Kalvárii, rovněž vzdělávací činnost se začala rozjíždět. Členové se zúčastnili župního sletu v Černé Hoře, okrskového cvičení v Bělé, cvičení v Jevíčku a Konici. Bylo uspořádáno první veřejné cvičení v Jaroměřicích.
Od listopadu 1910 se cvičí u Friedlů v 1. poschodí (Hrudova hospoda). Nyní je zbořená, na jejím místě se buduje nové pohostinství Jednota. Veřejná cvičení koná Sokol pod Kalvárií. Počet členů je 79.

1911
Počet členů je 91. Veřejné cvičení provedeno 23. 7. s pěkným výsledkem. Byla nastudována 2 divadelní představeni.

1912
Veřejné cvičení bylo konáno 21. 7. Z vzdělávací činnosti je třeba upozornit na 1 divadelní představení a 1 taneční zábavu. 7 členů Sokola se zúčastnilo 5. sokolského sletu v Praze. Většina členů jednoty se zúčastnila župního sletu v Blansku.

1913
Starostou byl zvolen František Tesař, náčelníkem Hugo Rovner.
Účast na veřejném cvičení v Městečku Trnávce. Na župních závodech v Boskovicích získali muži 2. místo, dorostenci v Jevíčku rovněž 2. místo. Na podzim převzal náčelnictví Alois Valenta.

1914 - 1918
Sletu v Brně v roce 1914 se zúčastnilo 6 členů. Veřejné cvičení se v roce 1914 nekonalo, byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Téměř všichni členové jsou povoláni na vojnu.
Česká obec sokolská byla v roce 1916 rozpuštěna. Ale sokolský duch žil dál. Po vyhlášení československé samostatnosti 28. 10. 1918 se činnost Sokola znovu zaktivizovala. První schůze byla 1. 12. 1918. Bylo s dojetím vzpomenuto těch, kteří ve válce ztratili své životy. Do Sokola se přihlásili noví členové, finanční problémy se zajištěním cvičebního sálu se vyřešily. Opět se cvičí u Friedlů.

1919
Starostou byl zvolen František Rovner, náčelníkem Jan Pařil.
Celkem 137 členíů. Cvičí žákyně, dorostenky, dorostenci. První veřejné cvičení po válce se konalo 17. 8. po pětileté přestávce. Náčelnicí se stává Otylie Friedlová. Obnovila se i vzdělávací činnost.

TJ Jaroměřice

František Rovner- předválečný starosta Sokola

 

5. 1920

Cvičí všechny složky. Na 7. sokolském sletu v Praze cvičilo 7 členů. Veřejné cvičení bylo provedeno 1. 8. a plně se vydařilo.

1921
Na valné hromadě 2. 2. byl zvolen náčelníkem Jan Valenta. Počet členů 128. Veřejné cvičení dne 10. 7. proběhlo s velkým úspěchem. Rovněž vzdělávací činnost byla dobrá.
1922
Náčelníkem byl zvolen Antonín Rovner. Veřejné cvičení 30. 7. bylo konáno na zahradě u Kobelků. Dětský den proběhl 3. 9. Vzdělávací činnost byla značná: 4 divadelní představení, akademie, maškarní ples. Byl ustaven pěvecký kroužek a sokolský hudební orchestr.

1923
Veřejné cvičení bylo 5. 8. u Podhájského mlýna. Stavitel Hublík vypracoval zdarma plán sokolovny, ale stavba byla odložena na neurčíto.

1924
Starostou byl zvolen Antonín Pochvalovský, náčelníkem František Medřík. Okrskového sletu dorostu v Borotíně se zúčastnilo 24 dorostenců a dorostenek. Veřejné cvičení se opět konalo u Podhájského mlýna. Vzdělávací činnost byla dobrá, 3 divad. představení, 1 ples.

1925
Náčelníkem byl zvolen Eduard Popelák, náčelnicí Jarmila Friedlová. Veřejná cvičení se konala v Jevíčku a Jaroměřicích.

TJ Jaroměřice

Eduard Popelák- první předseda sjednocené tělovýchovy

TJ Jaroměřice

Veřejné cvičení Sokola asi 1925

1926
Starostou byl opět zvolen František Rovner, který tuto funkci zastával až do roku 1941, kdy byl Sokol rozpuštěn, náčelníkem Jan Hloušek. Celkem 58 členů se zúčastnilo 8. sokolského sletu v Praze. Na sletu cvičilo 30 cvičenců z Jaroměřic. Veřejné cvičení proběhlo u Kobelků na zahradě. Byla udělena licence na sokolské kino.

1927
Jednatelem byl zvolen Eduard Popelák, který tuto funkci vykonával až do roku 1941, kdy byla činnost Sokola zakázána, náčelníkem Arnošt Karafiát. Tento rok byl rokem poctivé a usilovné práce. Sportovní a vzdělávací činnost byla vynikající. Sokolské kino zahájilo svoji činnost a je dobře navštěvováno.

1928
Činnost mírně poklesla, ale finanční situace jednoty je dobrá.
Finanční zůstatek 6.242 Kč.

1929
Byla obnovenu otázka stavby sokolovny, nabídnut k odprodeji hostinec p. Bleiera. Finanční prostředky jednoty však nepřipustily vážnější jednání.

TJ Jaroměřice

DTJ v roce 1929

 

6. 1930

Náčelníkem byl zvolen Jan Peka, který tuto funkci zastával až do roku 1934. Činnost jednoty byla dobrá jak po stránce sportovní, tak i vzdělávací.

1931
Počet členů je 98. Sokolské kino odehrálo v tomto roce 38 představení. Činnost v tomto roce byla průměrná.

1932
Bylo vzpomenuto stých narozenin Dr. Miroslava Tyrše, zakladatele Sokola. Činnost jednoty v tomto jubilejním roce byla velmi dobrá. Pouze sokolské kino se těžko udržuje při životě v období hospodářské krize.

1933
Všechny složky jednoty cvičí pravidelně, činnost byla dobrá.
Žáci se zúčastnili župního sletu ve Svitávce. Náčelnicí byla zvolena Marie Crhová. Friedlův hostinec má nového nájemce p. Hrudu.

TJ Jaroměřice

Veřejné cvičení Sokola 1933

1934
Oslava 25 let od založení jednoty. Valná hromada přijala návrh, aby jubilejní rok byl oslaven zvýšenou prací. Toto bylo bezezbytku splněno. Veřejné cvičení poprvé bylo obsazeno jenom cvičenci z Jaroměřic a bylo velmi zdařilé. Cvičilo 22 mužů z Jaroměřic úplně samostatně!

TJ Jaroměřice

Výbor Sokola z roku 1934

S jednotou se loučí Josefa a Arnošt Karafiátovi, dlouholetí funkcionáři, odcházející do Svitávky.

1935
Novým náčelníkem byl zvolen Jaroslav Pudík a tuto funkci zastával až do roku 1938. Vedením sokolské kroniky byl pověřen František David. Sportovní a vzdělávací činnost byla opět výborná.

1936
Bylo zřízeno zvukové kino. Provoz zvukového kina byl zahájen 16. února českým filmem "Na růžích ustláno". Úspěch byl veliký. Zvukové zařízení se v roce 1936 téměř zaplatilo.

1937
Činnost sportovní i vzdělávací opět poklesla, orchestr Sokola rovněž nepracoval, pomalu se rozprodávaly nástroje. Jednota mínila koupit pozemek za novou školou.

1938
První polovina roku byla ve znamení příprav na 10. všesokolský slet. Na 10. sletu cvičilo 12 cvičenců z Jaroměřic. Celkem se sletu zúčastnilo 22 členů Sokola.

 

7. 1939 - 1940

Na valné hromadě byli zvoleni na rok 1939: starostou František Rovner, místostarostou Tomáš Čujan, náčelníkem Štěpán Dvořák, náčelnice Josefa Hublíková, vzdělavatelem František Medřík, jednatelem Eduard Popelák, pokladnu převzal Alois Hloušek. Výbor dále tvořili Jaroslav Friedl, Vincenc Dirr, ing. Jan Mackerle a Antonín Rovner. Náhradníky byli: Oldřich Medřík, Bedřich Fojtek, Růžena Faltýnková, Jaroslav Pudík. Činnost je již omezena vlivem vzniku "Protektorátu" .

TJ Jaroměřice

Muži SK asi 1939

1941 - 1945
V roce 1941 je činnost zakázána a Sokol rozpuštěn. Končí veškerá sportovní a vzdělávací činnost. Nastává období krutého fašistického teroru.

TJ Jaroměřice

Vítěz poháru Malé Hané muži SK Jaroměřice asi 1945

1946 - 1948
Po osvobození naší vlasti slavnou "Rudou armádou" se pomalu obnovuje činnost Sokola. Výrazné zvýšení aktivity se projevuje v roce 1946, kdy se konalo první veřejné cvičení po druhé světové válce a to na hřišti pod Kalvárií.
V roce 1948 se veřejné cvičení už konalo na hřišti za novou školou a sice dne 18. 7.
11. všesokolského sletu v Praze v roce 1948 se zúčastnil značný počet členů. Cvičilo 40 cvičících a dalších 30 účastníků necvičilo.

TJ Jaroměřice

Veřejné cvičení Sokola pod Kalvárií v roce 1946

TJ Jaroměřice

Veřejné cvičení Sokola pod Kalvárií v roce 1946

Zasloužilí funkcionáři a členové tělocvičné jednoty Sokol:
Eduard Rovner, František Rovner, Jan Pařil, Eduard Popelák, Jaroslav Pudík, Marie Crhová, Dr. Jan Skřipský, Josef Rovner, Richard Friedl, Eduard Hampl, František Pospíšil, František Tesař, Bohumil Dosedla, Anežka Sedláčková, Štěpánka Rovnerová, Alois Valenta, Antonín Valenta, Josef Pazdírek, František Dosedla, Josefa Hlobilová, Otylie Friedlová, Hugo Rovner, Josef Podivínský, Em. Dvořáček, Leopold Dosedla, Alois Stejskal, František Podlezl, Albín Čapka, František Smékal, Jan Valenta, Božena Říhová, Františka Šmeralová, Antonín Rovner, Františka Bílá, Mil. Friedlová, František Medřík, Jaroslav Fidler, Antonín Pochvalovský, Jarmila Friedlová, Bedřich Hrazdira, Jan Hloušek, Jan Strnad, Josef Kobelka, Arnošt Karafiát, Bedřich Kobelka, František Mlateček, Julius Mackerle, Josefa (Loubalová) Karafiátová, Albert Krikl, Jindřich Dosedla, Vladimír Crha, Em. Laštůvka, Jan Crha, Františka Staňková, Marie Kumstátová, Vincenc Dirr, Jan Slouka, Václav Zahradník, Jan Snášel, Vlasta Fidlerová, Arnold Dračka, Stanislav Dračka, ing. Jan Mackerle, Josef Skácel, Jaroslav Doseděl, František David, Josef Čujan, Tomáš Čujan, L. Navrátilová, Josefa Hublíková, Štěpán Dvořák, Jan Peka, Alois Hloušek, Oldřich Medřík, Marie (Kubínová) Parolková - nejstarší členka předválečného Sokola (84 roků), Marie (Friedlová) Hajnyšová - nejstarší členka Sokola (78 roků) - 63 let nepřetržitě členkou, Marie (Dračková) Janoušková - druhá nejstarší členka Sokola (73 roků) - 60 let nepřetržitě členkou.

TJ Jaroměřice

Marie Hajnyšová- nejstarší členka TJ

 

8. DĚLNICKÁ TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA (DTJ)

Č e s t  p r á c i ! - Tak zněl pozdrav členů DTJ.
Dělnická tělocvičná jednota byla založena v roce 1920. Ihned po založení si získala značné množství příznivců. Někteří členové Sokola přestoupili do DTJ. Spolu se Sokolem patří mezi nejsilnější tělocvičné složky v obci.
V letech 1920 - 1924 cvičí DTJ v Kubově hospodě na Kalvárii.
V roce 1924 byl dostavěn sál u Bleierů a hned tento rok pořádá DTJ v sále Silvestra, ještě na provizorním jeviští. Od roku 1925 cvičí DTJ již stále v sále u Bleierů. Nyní je to sál pohostinství Jednota, který slouží jako sklad nábytku.
DTJ vyvíjí značnou sportovní a politicko výchovnou činnost.
Každý rok pořádá veřejná cvičení na hřišti pod Kalvárií a 1x též na zahradě u Kobelků.
Jednota jezdí na veřejná cvičení po celém okolí, do Biskupic, Vranové Lhoty, Šubířova a dokonce až do Stražiska. Jako dopravní prostředek je používán ověnčený žebřiňák, tažený koňmi.
Z kulturních akcí pořádá DTJ převážně divadelní představení a zábavy.
Veřejná cvičení pořádá DTJ až do roku 1939. Celostátní veřejná cvičení jednota nepořádá.
Od roku 1920 do roku 1927 patří jednota pod okrsek Blansko, od roku 1928 do roku 1939 pod okrsek Prostějov.
V roce 1939 je činnost DTJ zakázána a veškerá její činnost kon­čí. Nastává období fašistického teroru a perzekuce.
Po skončení druhé světové války DTJ svoji sportovní činnost již neobnovila. Provádí pouze divadelní ochotnickou činnost. V období 1945 - 1948 existuje DTJ jako organizace a v roce 1948 se stává součástí sjednocené tělovýchovy.
Přesto DTJ byla významnou složkou politického, kulturního, sportovního a hlavně dělnického hnutí v Jaroměřicích a patří jí za to uznání a dík.

Zasloužilí funkcionáři a členové DTJ:
Kopecký (starosta), Alois Najer (první náčelník), Ladislav Crha (druhý náčelník), Marie Krajíčková (první náčelnice), Anna Pffeiferová, František Charvát, Milada Jarošová, Ludvík Pazdírek, Josef Hrazdira, Emanuel Hrazdira, Metoděj Heger, Jiří Crha, Metoděj Sekanina, Jaroslav Pudík, Jaroslav Bušina, František Karafiát, František Pospíšil, Jaroslav Kedroutek, František Gloc, Jan Veselý, Anna Klemsová, František Sázavský.
Rovněž z činnosti této jednoty jsme získali velmi málo podkladů (pouze z vyprávění pamětníků). Proto i vyprávění o DTJ je malého a pouze informativního rozsahu. Pokud jsme na někoho, nebo něco zapomněli, nebylo to záměrem. Čtenář ať promine!

 

9. SPORTOVNÍ KLUB JAROMĚŘICE (SK)

V květnu 1934 se sešli v Jaroměřicích studenti v čele s Janem Parolkem, Josefem a Františkem Fojtkovými, Miroslavem Crhou, Bedřichem Skřipským, Františkem Krajíčkem a Miloslavem Popelkou na místním cvičišti pod Kalvárií a utvořili SK Slávia Jaroměřice, ovšem bez zákonného podkladu.
Hráči této jedenáctky se scházívali potom u obchodníka Arnolda Dračky, kde se pod vlivem starších rozhodli založil řádný sportovní klub.
Získali mezi sebe ThDr. Aloise Koláře, který s nimi podnikl první přípravné práce. Na ustavující schůzi byl pak klub nazván SK JAROMĚŘICE.
Na pozemku jednoho z prvních členů p. Hlouška bylo zbudováno hřiště. Bylo to na Kalvárii u Háje, a v roce 1935 byl na něm zahájen provoz. Postupem času překonal nový spolek finanční obtíže a stal se váženou korporací v Jaroměřicích.
V roce 1937 vstoupil klub do "Bradovy západomoravské fotbalové župy" a v ní v roce 1939 prožíval největší rozmach. Jeho fotbalisté poráželi všechna sousední mužstva a vítězili i nad prvotřídními soupeři. Největšího úspěchu dosáhli dorostenci SK, kteří se probojovali do finále dorosteneclcébo mistrovství Moravy a obsadili 2. místo za dorostenci SK Židenice (Husovice) po výsledcích 1: 2 a 1: 1.

Za doby německé okupace po odchodu řady hráčů výkonnost týmu poklesla, ale přesto se klub umístil na 4. místě. Jako nejbližší úkol si vytýčil SK Jaroměřice založit soutěž o pohár Malé Hané. To bylo v roce 1941 za předsedování Františka Krajíčka. Tento pohár SK Jaroměřice obhájil.
SK byl jediný sportovní klub v Jaroměřicích, který vyvíjel sportovní činnost i za války.
Po osvobození Československa Sovětskou armádou v roce 1945 se začali pomalu vracet do Jaroměřic bývalí hráči SK, mužstvo se začalo konsolidovat. Bylo složeno převážně z hráčů bydlících v Jaroměřicích.
29. 7. 1945 při oslavě 10-ti let trvání SK hrál na Kalvárii ČAFK Brno.
V roce 1946 obsadili muži SK 2. místo ve II. třídě a hráli kvalifikaci o I.b třídu. Tuto kvalifikaci vyhráli (Jaroměřice - Rudice 9: 4, Rudice - Jaroměřice 3: 5) a postoupili tak do I.b. V letech 1946 - 1948 hrálo SK Jaroměřice 2 sezony I.b třídu Brněnska.
OBDOBÍ 1946 - 1947 JE NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ SEZONOU TÉ STARŠÍ HISTORIE JAROMĚŘICKÉ KOPANÉ!
Z této doby se zachovala tabulka:

I.b třída – I. okrsek
SK Jaroměřice u Jevíčka - Fortuna Brno 3: 1 (První porážka vedoucího klubu v Jaroměřicích, kde Fortuna ztratila vedoucí místo v tabulce).

1. AFK Tišnov 5 4 0 1 19:6 8
2. Fortuna Brno 5 4 0 1 14:5 8
3. SK Jaroměřice u Jevíčka 5 3 2 0 15:7 8
4. Moravan Svitávka 5 4 0 1 12:12 8
5. SK Jedovnice 5 3 1 1 13:11 7
6. SK Bystrc 5 2 1 2 17:8 5
7. Velen Boskovice 5 2 1 2 14:9 5
8. SK Maloměřice 5 2 0 3 7:13 4
9. SK Babice 5 1 1 3 12:13 3
10. AFK Letovice 5 1 0 4 14:17 2
11. SK Komín 5 1 0 4 6:14 2
12. SK Lysice 5 0 0 5 6:34 0

 

Předsedové SK Jaroměřice:

Arnold Dračka 1935 - 1936
Jan Veselý 1937
ThDr. Alois Kolář 1938
František Krajíček  1939 - 1945
Eduard Rovner 1946 - 1947

 

Zasloužilí funkcionáři a hráči SK Jaroměřice:
Josef Hloušek, František Hloušek, Alois Plevka, Jaroslav Říha, Stanislav Říha, Miroslav Crha, František Crha, Jan Parolek, Josef Peka, František Červinek, Miroslav Gloc, František Fojtek, Josef Fojtek, František Gloc, Jaroslav Bušina, Josef Vágner, Brokeš, Miloslav Popelka, Bedřich Skřipský, František Říha, Miroslav Kristen, Jaroslav Dosedla, Eduard Pudik, František Pudík, Jaroslav Zoubek, Josef Batelka, Václav Mackerle, Vladimír Langer, František Haviger, František Medřík, Ladislav Červinek, Jaroslav Hradil, Jan Seidl, František Krajíček, Jan Kumstát (Kuna), Jan Pavlů, František Pavlů, Ladislav Ecler, František Karafiát, Antonín Batelka, Jan Hrazdira, František Mackerle, Ladislav Drobníček, Adolf Václavek, Dvorský, Miroslav Řičánek, Kvíčala, František Parolek, Miroslav Hodina, František Peka, Ladislav Čmela, Ferdinand Jaroš, Miloslav Kosík, Jan Lesák, František Popelka, Jaroslav Drobniček, Ladislav Bezděk, Jindřich Kosík, Ladislav Vychodil (Voloďa), Josef Seidl, Jan Zoubek, Josef Šmehlík, František Sedláček, Karel Sotorník, Josef Navrátil, Tan Crha, František Drobniček, Jan Dosedla.

TJ Jaroměřice

František Gloc- dlouholetý hospodář TJ


Období 1939 - 1945
Je to nejtemnější doba československých dějin, doba fašistické okupace. Spolky Sokol, DTJ a Orel jsou zakázány. Pouze SK hraje fotbal v Bradově západomoravské fotbalové župě.
Po celou tuto dobu členové těchto organizací a tělovýchovných složek aktivně bojovali proti fašismu a někteří v tomto boji položili i svoje životy. ČEST JEJICH PAMÁTCE!

 

1948

10. SJEDNOCENÍ TĚLOVÝCHOVY

Ihned po skončení druhé světové války obnovují tělocvičné spolky svoji činnost. Sokol aktivně, DTJ pasivně (pouze ochotnická divadelní představení).
Hned v roce 1945 se v obci projevují snahy o sjednocení tělovýchovy. Avšak teprve v roce 1948 po vítězství pracujícího lidu nad buržoazií všechny spolky DTJ, SK a Sokol vytvářejí jednotnou tělovýchovnou organizaci a usnášejí se na názvu Sokol. Sjednocovací schůze byla 31. 3. 1948.
Od roku 1948 nese tedy sjednocená jaroměřická tělovýchovná organizace název:
TĚLOVYCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL JAROMĚŘICE.
V červnu 1948 se sešlo cvičící členstvo na hřišti pod Kalvárií a zvolilo si předsedu a náčelníka.
Prvním předsedou byl zvolen Eduard Popelák, prvním náčelníkem František Haviger.

 

Předsedové TJ od sjednocení tělovýchovy:

Eduard Popelák 1948 - 1957
Vladimír Pařil 1958 - 1960
Antonín Hloušek 1961
Vladimír Pařil 1962 - 1966
Vladimír Hrazdira 1967 - 1976
Josef Vymětal 1977 - 1979
Ladislav Ochrana 1980 - 1981
ing. Vladimír Langer 1982 a doposud

 

Bývalí funkcionáři sjednocené tělovýchovy:
Eduard Popelák, Vladimír Pařil, Antonín Hloušek, František Haviger, Josef Vymětal, Ladislav Ochrana, Miroslav Valenta, Josef Vágner, Miroslav Vávra, František Přidal, Oldřich Polák, Jaroslav Pudík, Miroslava Hrazdirová, František Šafář, František Sázavský, Albín Čujan, Vincenc Dirr, Ferdinand Gloc, Stanislav Horák, Ota Klouda, ing. Jan Mackerle, Zdeňka Oslizlá, Miloš Petrželka, František Pospíšil, Jan Soural, Jiřina Souralová, Ferdinand Jaroš, Jan Oslizlý, František Gloc, František Gloc, Marie Dirrová, František Bušina, Zdeněk Klekr, Jaroslav Réda, Miroslav Langer, Jan Seidl, Jaroslav Sázavský, Ladislav Crha, Josef Vlček, Bořivoj Valenta, Karel Soral, Vojtěch PeIňáz, Josef Knoll.

TJ Jaroměřice

Jan Oslizlý- dlouholetý předseda revizní komise TJ

1949
Cvičí se v nové škole a na hřišti za ní. Dochází k zestátnění sokolského kina.
Muži oddílu kopané sestupují na podzim do III. třídy po dvouletém působení v I. b třídě Brněnska. Po nedohraném utkání s Letovicemi je hřiště na Kalvárii zavřeno a družstvo mužů je ze soutěže vyškrtnuto. V této sezóně máme ale výborný dorost (hráči ročníku 1932). Za okresní jedenáctku hrají po dva roky František Najer a Vladimír Pařil.
V sezóně 1949 muži oddílu kopané vítězí ve III. třídě a postupují do OP.

 

11. 1950 - 1951

Cvičí se v nové škole a na hřišti za ní. Muži oddílu kopané hrají v OP Moravskotřebovska.

1952
TJ Sokol má 124 členů. Náčelníkem se stává Josef Vlček. Cvičí muži a žactvo. 15. 6. proběhl sokolský den za novou školou. Muži oddílu kopané obsadili v OP 2. místo. Hraje se stále systém jaro - podzim.

1953
Mírný nárůst členstva na 144. Cvičí muži a žáci. 7. 6. se konal sportovní den na Kalvárii. Muži oddílu kopané zvítězili v okresním přeboru Moravskotřebovska. V kvalifikaci o postup do meziokresního přeboru (I.b) hráli naši fotbalisté s hráči Hedvy Moravská Třebová. (První utkání 4:4 hráno v Jaroměřicích, odveta 3:3 hráno v Mor. Třebové). Třetí rozhodující utkání se hrálo na neutrální půdě ve Vel. Opatovicích. Za stavu 3:2 pro Jaroměřice byla hráči Jaroměřic Janu Petrovi zlomena noha, diváci vnikli do hřiště a utkání se nedohrálo. Trestní komise rozhodla, že další rozhodující utkání se bude hrát na jaře 1954 na neutrální půdě ve Svitavách.

1954
Sokol má 107 členů, cvičí jen ženy. 4. 9. byly zahájeny přípravy na I. celostátní spartakiádu.
Muži oddílu kopané hrají opakovaný rozhodující zápas o postup do meziokresního přeboru ve Svitavách s Hedvou Moravská Třebová a prohrávají 3:0. Postup se tedy nezdařil. A tak bylo dohodnuto spojení fotbalu Jaroměřic s Jevíčkem. Jaroměřičtí fotbalisté nastupují k zápasům za Spartak Jevíčko. Hned v roce 1954 vyhrává Spartak Jevíčko (se 7 jaroměřickými hráči) suverénně OP a postupuje do kvalifikace o postup do meziokresního přeboru. Opět s Hedvou Mor. Třebová. První zápas v Jevíčku 3:0, odveta v Mor. Třebové 3:1, když rozhodující branku vdruhém zápase dal několik minut před koncem František Najer. Spartak Jevíčko se 7 jaroměřickými hráči postoupil do meziokresního přeboru.
Měla se zahájit výstavba nového hřiště, ale v důsledku sloučení fotbalu s Jevíčkem k tomu nedošlo.

1955
Činnost oddílu ZTV poklesla, na spartakiádu se připravovali žáci a ženy. Ženy nácvik nedokončily a tak na I. celostátní spartakiádě v Praze cvičilo jen 12 žáků z Jaroměřic.
Kopaná se v Jaroměřicích nehrála. Sedm hráčů oddílu kopané hrálo meziokresní přebor za Spartak Jevíčko. Koncem sezóny jaroměřičtí hráči odchází z mužstva Spartaku Jevíčko.

1956
Činnost TJ úplně ustala. Necvičilo se vůbec, výbor se nescházel.
Po výměně legitimací zůstalo pouze 31 členů! Kopaná se nehrála, oddíl kopané neexistoval!

1951
10. února se konala valná hromada TJ, zase začíná činnost. Cvičí žáci, dorost a ženy. 9. března se konala ustavující schůze fotbalového oddílu. Znovu se začíná v Jaroměřicích hrát kopaná. Družstvo mužů oddílu kopané zahajuje úplně od píky ve IV. třídě okrsku Mor. Třebová, Svitavy, Boskovice, a hned získává 3. místo. Hraje se stále jaro - podzim .
Pro TJ Sokol je to významný rok, znamenající trvalou a nepřetržitou činnost až do dneška. Byl odsouhlasen pozemek na nové Hřiště.

1958
12. 1. na výroční schůzi je předsedou zvolen Vladimír Pařil.
V ZTV cvičí 5 družstev (žactvo, dorostenky, dorostenci, ženy, muži). Náčelnicí se stává Miroslava Hrazdirová, vedoucím mužů Oldřich Polák. Celkem je registrováno 9 cvičitelů. Cvičí 16 žen, které se zúčastnily "Tělovýchovných slavností Revúca 1958" (Středoslovenský kraj). Oddíl šachu se umístil na 4. místě, v okresní soutěží. Počet členů je 235 - výrazné zvýšení členské základny.
Byla zahájena výstavba hřiště "Na Čtvrtníčkách", a to výsatbou topolů, terénními úpravami (1.000 m3) a odvodněním hrací plochy drenáží.

TJ Jaroměřice

Muži oddílu kopané asi 1958

1959
V ZTV cvičí 3 družstva (žactvo, dorostenky, ženy). Veřejné cvičení se konalo 31. 5., cvičilo 190 cvičenců.
Počet členů TJ - 296, t. j. 19 % občanů obce znamená nejvyšší počet členů v celé novodobé historii Sokola.
Cvičí se v tělocvičně postavené v roce 1904 (nová škola). 68 cvičenců se zúčastnilo okresní spartakiády v Mor. Třebové.
Oddíl kopané má 3 družstva. Už se zase hraje systémem podzim - jaro, v sezoně 1958-1959. Muži hrají III. třídu, dorostenci ve III. třídě vítězí. Kuriozní výsledek mužů Jaroměřice - Městečko Trnávka 20:1. Předsedou oddílu kopané se stává Stanislav Horák. Pokračuje výstavba hřiště "Na Čtvrtníčkách". Byl zvolen tříčlenný výbor pro výstavbu stadionu (hřiště). Tito členové výboru - Vladimír Pařil, Antonín Hloušek, František Sázavský. V tomto jim pomáhá František Šafář.
Potýkáme se se značným nedostatkem finančních prostředků pro výstavbu hřiště. Rovněž brigádnické hodiny pracují převážně členové výboru TJ. Oddíl šachu přestal pracovat.
Výbor TJ: Albín Čujan, Ferdinand Gloc, Antonín Hloušek, Stanislav Horák, Vladimír Hrazdira, Miroslava Hrazdirová, Ota Klouda, ing. Tan Mackerle, Zdeňka Oslizlá, Vladimír Pařil, Miloš Petrželka, Eduard Popelák, František Pospíšil, Jan Soural, Jiřina Souralová, František Šafář.

 

12. 1960

V ZTV cvičí 3 družstva. Okrskové veřejné cvičení se konalo 7. 5. za účasti 252 cvičenců. II. celostátní spartakiády v Praze se zúčastnily naše ženy.
Oddíl kopané má 3 družstva v sezoně 1959-1960:

Žáci - 1. místo v OP přeborník okresu
Dorost - 1. místo v OS postup do OP
Muži - 1. místo v OS postup do OP

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ SEZONA NOVODOBÉ HISTORIE ODDÍLU KOPANÉ!
Předsedou oddílu kopané se stává Miroslav Valenta.
Bylo dokončeno hřiště "Na Čtvrtníčkách". Bylo postaveno pouze z finančních prostředků TJ Sokol bez dotací MNV Jaroměřice a OV ČSTV Svitavy.

TJ Jaroměřice

Veřejné cvičení Sokola za novou školu v roce 1960

TJ Jaroměřice

Veřejné cvičení Sokola za novou školu v roce 1960

1961
V ZTV cvičí 3 družstva. Oddíl kopané má v sezoně 1960-1961 2 družstva. Žáci nehráli pro nedostatek hráčů a byli přihlášeni do OP pro sezonu 1961-1962. Dorostenci skončili v OP na posledním místě, muži obsadili v OP 9. místo. Tato sezona byla oproti loňské zase neúspěšná.
Sezona 1960-1961 se už hrála na novém hřišti "Na Čtvrtníčkách".

1962
V ZTV cvičí 3 družstva (žactvo, dorostenky, ženy), veřejné cvičení proběhlo ve formě dětského dne. Potýkáme se s nedostatkem cvičitelů. Oddíl kopané v sezoně 1961-1962 má 3 družstva. Muži sestupují do III. třídy.
Byla zahájena výstavba kabin na hřišti. První výkop provedli a základy postavili Josef Marek a Milada Švancarová.

TJ Jaroměřice

Muži oddílu kopané asi 1962

1963
V oddíle ZTV cvičí 3 družstva (žactvo, dorostenky, muži). Žáci a dorostenci oddílu kopané hrají v OP, muži ve III. třídě. Výborný je dorost, jehož 2 hráči (Miroslav Dračka a Jan Vrba) hrají za okresní jedenáctku. Pokračuje výstavba kabin na hřišti. Materiálovou pomoc při výstavbě poskytl n. p. DIU Jevíčko a n. p. MŠLZ Velké Opatovice.

1964
V oddílu ZTV cvičí 3 družstva (žactvo, dorostenky, ženy). Velmi aktivní jsou ženy, které v rámci předspartakiádní družby cvičí v Novém Meste nad Váhom.
Oddíl kopané má žáky a dorostence v OP, muži vítězí v sezoně 1963-1964 a postupují do OP.
Velmi pomalým tempem postupuje výstavba kabin na hřišti. Výbor se opět potýká se značným nedostatkem finančních prostředků, stavba se opožďuje.
Děkujeme teď po letech výboru TJ z roku 1964, že to nevzdal a výstavbu hřiště a kabin zdárně dokončil.

1965
V ZTV cvičí 3 družstva. Veřejné cvičení proběhlo 20. 6. na hřišti "Na Čtvrtníčkách". III. celostátní spartakiády v Praze se zúčastnilo a cvičilo 10 žen.
Všechna 3 družstva oddílu kopané hrají v sezoně 1964-1965 v OP. Byla provedena oprava střechy tělocvičny (nová škola). Pokračuje výstavba kabin na hřišti.

1966
Cvičí nám opět 3 družstva. Po spartakiádě aktivita mírně poklesla. Muži oddílu kopané v sezoně 1965-1966 opět sestupují do III. třídy. Opět jeden méně úspěšný rok.
Pokračuje výstavba kabin a sice zřízení podhledů, stropů a el. instalace.

1967
Oddíl ZTV má 3 družstva, rovněž oddíl kopané. Muži oddílu kopané hrají III. třídu.
Novým předsedou TJ se stává Vladimír Hrazdira, který převzal funkci po dlouholetém předsedovi Vladimíru Pařilovi.
Pokračuje výstavba kabin. Zahájeno jednání o výstavbě a zajištění hokejového hřiště. Bylo zahájeno jednání o výstavbě nové tělocvičny, protože stará již dosluhuje.

TJ Jaroměřice

Vladimír Hrazdira- dlouholetý předseda a člen výboru TJ

1968
Oba oddíly mají po 3 družstvech. Aktivita oddílu ZTV je průměrná. Oddíl kopané měl zase úspěšnou sezonu 1967-1968. Muži oddílu kopané postoupili do OP Svitavska. Bylo postaveno provizorní hokejové hřiště pod Kalvárií a na hřišti "Na Čtvrtníčkách" byla dokončena výstavba kabin. V činnosti TJ byl tento rok úspěšný.

TJ Jaroměřice

Muži oddílu kopané asi 1968

1969
Oddíl ZTV zaktivizoval svoji činnost a byla zahájena příprava na celostátní spartakiádu. Stará tělocvična je v nevyhovujícím stavu, cvičí se ve škole. Všechny složky MV NF požádány o sdružení prostředků na výstavbu nové tělocvičny. Sdružení prostředků se neuskutečnilo. Oddíl kopané hraje se 3 družstvy v OP.

 

13. 1970

Aktivita oddílu ZTV mírně poklesla, spartakiáda v Praze se nekonala. Oddíl kopané hrál se svými 3 družstvy v OP v sezoně 1969-1970.
21. 6. se konala na hřišti "Na Čtvrtníčkách" oslava 60 let založení tělovýchovy a 35 let kopané v Jaroměřicích. V rámci oslav proběhlo veřejné cvičení žactva a členstva. Oslav se zúčastnila většina složek MV NF v Jaroměřicích. Byli pozváni průkopníci a zakladatelé jaroměřické tělovýchovy. Oslava byla důstojným vyvrcholením oslav 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou.

TJ Jaroměřice

Výbor TJ při oslavách 60 roků tělovýchovy v roce 1970

TJ Jaroměřice

Čestné předsednictvo při oslavách 60 roků tělovýchovy v roce 1970

TJ Jaroměřice

Čelo průvodu při oslavách 60 roků tělovýchovy v roce 1970

1971
Oddíl ZRTV a oddíl kopané mají 3 družstva. Činnost oddílu ZRTV je značně brzděna nedostatkem cvičebních prostor. Cvičí se v tělocvičně ve škole.
Oddíl kopané má důstojný stánek na hřišti "Na Čtvrtníčkách". Všechna 3 družstva hrají v OP.
Stará sokolovna byla nabídnuta k prodeji, neboť neslouží svému účelu a je v demoličním pásmu.

1972
Oddíl ZRTV má 3 družstva (žáci, dorost, ženy), které pravidelně cvičí v tělocvičně školy.
Oddíl kopané měl opět méně úspěšnou sezonu 1971-1972. Družstvo mužů sestoupilo do okresní soutěže (III. třídy).

1973
Oddíl ZRTV cvičí se 3 družstvy v tělocvičně školy.
Oddíl kopané má 2 družstva v sezoně 1972-1973. Dorost hraje OP. Muži hrají OS - 6. místo. Žáci nehrají pro nedostatek hráčů.
16. 6. sehráno exhibiční utkání mužů v kopané:
Jaroměřice - ZKL Brno (hokejisté I. liga) 0:4.
Byla vypracována studie tělocvičny, kterou zpracoval BOR, projekční středisko, okresního podniku ČTO Náchod.

TJ Jaroměřice

Muži oddílu kopané 1973

Oddíl ZRTV v období 1974 - 1985
V období 1974-1981 cvičí 2 družstva s pěti oddíly. Cvičí žactvo a ženy.
V období 1982-1985 cvičí 3 družstva se šesti oddíly. Cvičí žactvo, dorostenci a ženy.
Činnost odboru ZRTV se výrazněji zaktivizovala v roce 1974, kdy začaly přípravy na IV. celostátní spartakiádu. V květnu 1975 cvičily naše ženy na družbě v Žiari nad Hronom a zúčastnily se IV. celostátní spartakiády v Praze.
V roce 1979 a 1980 probíhal nácvik na V. celostátní spartakiádu.
Cvičilo převážně žactvo v ZŠ Jarorněřice, pro dorost a ženy nebyl zajištěn cvičitel, který by spartakiádní skladby s nimi nacvičil.
V. celostátní spartakiády v Praze se zúčastnilo 16 mladších žákyň z Jaroměřic pod vedením cvičitelky Miroslavy Hrazdirové. Činnost oddílu ZRTV je negativně ovlivněna tím, že nemáme svoji vlastní tělocvičnu. Cvičí se ve škole a převážně školní mládež. Další negativní jev je ten, že nemáme dostatek kvalifikovaných cvičitelů. V současné době slouží tělocvična (nová škola) jako sklad závodu Diu Jevíčko. TJ Sokol Jaroměřice vyvíjí již od roku 1967 tlak na výstavbu tělocvičny v Jaroměřicích. Výstavbu se doposud nepodařilo zajistit a zařadit do plánu i když MNV Jaroměřice má maximální snahu o to, aby tato akce byla zařazena do akce "Z", jinak než v akci "Z" nelze totiž tuto tělocvičnu postavit. Budeme i nadále ve spolupráci s MNV usilovat o její zařazení do plánu akcí "Z" a o její realizaci. Do 8. pětiletého plánu zařazena nebyla, ale bude prosazovat její zařazení do 9. pětiletého plánu.

TJ Jaroměřice

Ženy oddílu ZRTV na spartakiádě v Jevíčku v roce 1975

 

14. Kopaná v období 1914 - 1984

Žáci

Sezona Umístění Soutěž Poznámka
1973-1974 1 OP Přeborník okresu
1974-1975 9 OP  
1975-1976 nehrálo se   Nedostatek hráčů
1976-1977 6 okrsek MT  
1977-1978 1 okrsek MT Postup do OP
1978-1979 1 OP Přeborník okresu
1979-1980 4 OP  
1980-1981 5 OP  
1981-1982 3 OP  
1982-1983 4 OP, skup. C  
1983-1984 5 OP, skup. C  

 

Dorostenci

Sezona Umístění Soutěž Poznámka
1973-1974 7 OP  
1974-1975 8 OP  
1975-1976 11 OP  
1976-1977 11 OP  
1977-1978 12 OP Sestup do OS
1978-1979 2 OS  
1979-1980 2 OS  
1980-1981 1 OS Postup do OP
1981-1982 3 OP  
1982-1983 1 OP Přeborník okresu
1983-1984 9 OP  

 

Muži

Sezona Umístění Soutěž Poznámka
1973-1974 6 OS  
1974-1975 3 OS  
1975-1976 1 OS Postup do OP
1976-1977 12 OP  
1977-1978 12 OP Sestup do OS
1978-1979 4 OS  
1979-1980 2 OS  
1980-1981 7 OS  
1981-1982 5 OS  
1982-1983 2 OS  
1983-1984 3 OS  

 

Předsedové oddílu kopané:
Stanisla v Horák 1959
Miroslav Valenta 1960-1965
Antonín Hloušek 1966-1971
ing. Jan Ostrý 1972 a doposud

Rozhodčí SK a oddílu kopané:
Bývalí rozhodčí :
František Sázavský, Jan Vašiček, Zdeněk Klekr, Milan Hlaváč.
Současní rozhodčí:
Miroslav Dračka, Jaroslav Koutný - oba řídí krajské soutěže.

 

Bývalí hráči oddílu kopané, popř. SK - družstvo mužů:
Prof. Jan Valenta, Jiří Hajnyš, Leopold Ohler, Vladimír Najer, Ludvík Šunka, František Přidal, Ludvík Knoll, František Rovner, Miroslav Valenta, Antonín Hloušek, Vladimír Pařil, Karel Kolář, František Bušina, Zdeněk Říha, Leopold Sázavský, Jaroslav Sázavský, M. Geršl, Jan Petr, Josef Petrželka, Oldřich Rovner, Josef Kukučka, František Najer, Josef Vymětal, Josef Drobníček, Miroslav Drobníček, Ivo Hejný, Josef Doležel, Antonín Randula, Jaroslav Réda, Ladislav Kryštof, Zdeněk Mokráš, Miroslav Pudík, František Pudík ml., Antonín Vrba, Milan Kohoutek, Zdeněk Vašíček, František Weiss, Jan Doležal, Luděk Crha, František Glocman, Jiří Kvapil, František Mackerle, Miroslav Dračka, Jan Vrba, Jaroslav Hrbata, Jan Seidl, Jan Šobáň, ing. František Čmela, Milan Hlaváč, Jan Šnobl, Jiří Šnobl, Zdeněk Kubín, Josef Vystavěl, Zdeněk Vystavěl, Vladimír Valenta, Antonín Valenta, Jaroslav Koutný, Antonín Mackerle, Milan Mackerle, Karel Bureš, Václav Kryštof, Josef Krejčíř, Jiří Marek, Zdeněk Klekr, František Svoboda, Josef Mlčoch, Josef Slunský, Jan Krupička, Pavel Vojtěchovský, Eduard Rovner, František Doseděl, Ladislav Medřík, Antonín Batelka ml., Jan Dirr, Zdeněk Pudík, Josef Drobníček ml., Jož. Vymětal, Jiří Vágner, Miloš Dufka, Dušan Smékal, František Gloc, Vladimír Drobníček, Jiří Valenta, Vojtěch Peňáz ml., ing. Vladimír Langer, František Šafář ml., Miroslav Jaroš, Miloš Krčmář, Zdeněk Weiss.

Současní hráči oddílu kopané - družstvo mužů:
Viktor Ille, Miloslav Réda, Antonín Brázda, Jiří Macháček, Zdeněk Šunka, Milan Trávníček, Jaroslav Továrek, Leopold Továrek, Ladislav Kubín, Karel Vystavěl, Pavel Vystavěl, Miroslav Seidl, Miroslav Toman, Jiří Toman, Petr Kryštof, Radek Kryštof, Luděk Knoll, Vladimír Valenta m1., Jan Valenta, Lubomír Parolek, Tomáš Prchal, Jaroslav Drápal, Stanislav Nárožný, Zdeněk Říha ml., Jaroslav Langer.

 

Sezona 1984 - 1985
Konečné tabulky po podzimní části
 
OS muži, skupina B
1. Křenov 11 8 2 1 31:18 18
2. Jaroměřice 11 8 1 2 39:19 17
3. Dlouhá Loučka 11 6 3 2 36:16 15
4. SY-Lány B 11 6 3 2 20:13 15
5. Jedlová 11 5 3 3 25:24 13
6. Mladějov 11 5 2 4 30:21 12
7. Pomezí 11 5 2 4 25:18 12
8. Kamenná Horka 11 4 2 5 22:24 10
9. Staré Město 11 3 3 5 26:26 9
10. Březová B 11 2 2 7 22:26 6
11. Bystré 11 1 3 7 12:35 5
12. Rychnov 11 0 0 11 5:53 0
               
OP dorostenci
1. Jaroměřice 11 8 0 3 53:25 16
2. Městečko Trnávka 11 7 2 2 32:15 16
3. Svitavy B 11 6 4 1 25: 9 16
4. Pomezí 11 7 2 2 29:15 16
5. Březová 11 7 1 3 28:11 15
6. Chornice 11 5 3 3 22:15 13
7. Jevíčko 11 4 1 6 34:38 9
8. SY-Lány 11 3 2 6 20:31 8
9. Horní Újezd 11 3 2 6 13:24 8
10. Třebařov 11 3 1 7 14:47 7
11. Bystré 11 2 2 7 22:33 6
12. Kunčina 11 0 2 9 11:40 2
             
OP žáci, skupina C
1. Kunčina 11 7 3 1 30: 5 17
2. Jevíčko 11 7 3 1 22: 7 17
3. Křenov 11 8 1 2 22: 9 17
4. Městečko Trnávka 11 7 1 3 32:11 15
5. Boršov 11 5 5 1 26: 8 15
6. Jaroměřice 11 6 1 4 36:13 13
7. Třebařov 11 4 3 4 15:15 11
8. Mladějov 11 4 1 6 25:23 9
9. Staré Město 11 3 1 7 13:29 7
10. Linhartice 11 2 2 7 10:22 6
11. Chornice 11 1 2 8 5:31 4
12. Dlouhá Loučka 11 0 1 10 7:70 1

 

15. Výstavba na hřišti "Na Čtvrtničkách"

1958 - 1960 Výstavba hřiště

1962 - 1968

Výstavba kabin s kůnou
1975 Výměna dřevěných branek za kovové
1979 Výstavba vstupní brány
1980 Výstavba oplocení a laveček
1981 Výstavba cvičebního nářadí z ocel. trubek
1982 - 1983 Výstavba klubovny

1984 - 1985

Výstavba betonového parketu a přístřešku,
výstavba doskočiště pro skok daleký

 

Plánovaná výstavba na hřišti

1986 Terénní úpravy za brankou - akce "Z"
1987 - 1988 Výstavba 2 tenisových kurtů za brankou - akce "Z"

 

Výstavba na kluzišti pod Kalvárií
1981 - 1982     Terénní úpravy a přístřešek pro mantinely
Ročně odpracují členové TJ Sokol Jaroměřice přibližně 2.000 - 2.500 brigádnických hodin. Převážná část je odpracována ve sportovním areálu "Na Čtvrtníčkách" a dále se jedná o akce "Z" pro MNV a na pomoc zemědělství (JZD Malá Haná Jevíčko).

Hodnota základních prostředků TJ Sokol Jaroměřice k 31. 12. 1984.

Tělocvična (Nová škola) 10.000 Kčs
Stadion 159.000 Kčs
Kabiny s kůlnou 80.000 Kčs
Vstupní brána 3.000 Kčs
Klubovna 40.000 Kčs
Celkem 292.000 Kčs

Při výstavbě těchto základních prostředků bylo odpracováno asi 16.000 brigádnických hodin. Další brigádnické hodiny jsou každo­ročně odpracovány při údržbě těchto základních prostředků Je to značný majetek, který musíme dobře udržovat, abychom ho uchovali a zvelebili i pro další sportovní generace.

Plán sportovních akcí v roce 1985

leden-únor Zimní turnaj mužů v kopané Jevíčko
únor-březen Zimní turnaj dorostu v kopané hřiště
16. března Dálkový pochod "Jarní přírodou" Jaroměřice
1. května Májový turnaj žáků v kopané hřiště
16. června Místní spartakiáda hřiště
13. - 14. července Oslava 75 let tělovýchovy hřiště
srpen Turnaj o "Pohár Vítězství" - muži hřiště

2 družstva oddílu ZRTV budou zapojena do příprav VI. celostátní spartakiády.
3 družstva oddílu kopané budou zapojena do soutěží OFS Svitavy.

 

16. Obnovený turnaj mužů v kopané o "Pohár Malé Hané"

Ročník Rok Vítěz turnaje
I. 1967 Sokol Jaroměřice
II. 1968 Sokol Jaroměřice
III. 1969 Sokol Jaroměřice

Muži oddílu kopané TJ Sokol Jaroměřice se stali vítězi tohoto turnaje 3 x za sebou a stali se tak definitivními držiteli trofeje.

 

Turnaj mužů v kopané o "Pohár vítězství"
U příležitosti 40. výročí kopané a 65. výročí založení tělovýchovy v Jaroměřicich byl uspořádán I. ročník tohoto turnaje.
Bylo to 27. 7. 1975.

Ročník Rok Vítěz turnaje
I. 1975 Sokol Jaroměřice
II. 1976 Sokol Městečko Trnávka
III. 1977 Sokol Jesenec
IV. 1978 Sokol Jesenec
V. 1979 Sokol Jevíčko
VI. 1980 Sokol Velké Opatovice
VII. 1981 Sokol Jevíčko
VIII. 1982 Sokol Jevíčko
IX. 1983 Sokol Jaroměřice
X. 1984 Sokol Konice

 

 

Májový turnaj žáků v kopané

Ročník

Rok Vítěz turnaje

I.1981Sokol Městečko Trnávka 1982Turnaj se nekonal 1983Turnaj se nekonalII.1984Sokol Jaroměřice

Zimní turnaj dorostenců v kopané

Ročník Rok Vítěz turnaje
I. 1983 Sokol Jaroměřice
II. 1984 TJ Jevíčko
III. 1985 Sokol Jaroměřice

 

Poslední úspěchy jaroměřické kopané

Žáci Sezona 1973-1974 Přeborník okresu
  1978-1979 Přeborník okresu
Dorostenci Sezona 1982-1983 Přeborník okresu

 

Soutěž O titul "Vzorný oddíl kopané"
Čestný titul "Vzorný oddíl III. stupně" získal oddíl 5. 6. 1975.
Čestný titul "Vzorný oddíl II. stupně" získal oddíl 21. 12. 1979.

Soutěž slušnosti
Za posledních 12 roků zvítězilo družstvo mužů v soutěži slušnosti 4 x a získalo tak pro oddíl věcné i peněžité odměny.

Vysvětlivky:
OS - okresní soutěž (III. třída)
OP - okresní přebor (II. třída)
ZTV - základní tělesná výchova
ZRTV - základní a rekreační tělesná výchova

 

17. Dálkový pochod "Jarní přírodou"

12. 3. 1977 byla zahájena nová tradice jaroměřické tělovýchovy, a sice zrodil se dálkový a turistický pochod "Jarní přírodou". U jeho zrodu stál předseda oddílu kopané ing. Jan Ostrý a Jan Šobáň.
Pochod se pořádá každoročně v druhé dekádě března. Pořadatelem pochodu jsou společně: TJ Sokol Jaroměřice a ZO SSM Jaroměřice. Za spolupráce těchto dvou organizací NF v Jaroměřicích se podařila velmi dobrá akce.
1. ročník zahájil třemi trasami - 15, 22 a 60 km. V II. ročníku přibyla trasa 35 km a od V. ročníku v roce 1981 se pochod chodí po pěti trasách, t. j. 15, 22, 35, 45 a 60 km.
Všechny trasy jsou vedeny okolím Jaroměřic, převážně do krásných partií Drahanské vrchoviny. Start a cíl je v klubovně NF v Jaroměřicích.

Trasa 15 km - Jaroměřice, Pohora, Úsobrno, Jaroměřice
Trasa 22 km - Jaroměřice, Pohora, Úsobrno, Šubířov, Jaroměřice.
Trasa 35 km - Jaroměřice, Pohora, Úsobrno, Šubířov, Dzbel, Kladky, Nectava, Jaroměřice
Trasa 45 km - Jaroměřice, Pohora, Šebetov, Úsobrno, Šubířov, Dzbel, Kladky, Nectava, Jaroměřice
Trasa 60 km - Jaroměřice, Pohora, Horní Štěpánov, Buková, Malé Hradisko, Stražisko, Štarnov, Ochoz, Konice, Šubířov, Jaroměřice.

Jde se místy kulturních a historických památek, místy historických událostí z dávné i blízké minulosti (partyzánské chodníčky).
Za uplynulých devět ročníků se dálkového pochodu "Jarní přírodou" zúčastnilo celkem 2.353 turistii, z toho 551 z Jaroměřic.

Ročník Rok Počet účastníků z toho z Jaroměřic  
I. 1977 186 24 R
II. 1978 233 38 R
III. 1979 224 34  
IV. 1980 250 53 R
V. 1981 300 81 R
VI. 1982 211 67  
VII. 1983 250 63  
VIII. 1984 349 98 R
IX. 1985 350 93 R
R - účastnický rekord  

Nejvzdálenějšímu a nejstaršímu účastníkovi pochodu věnuje MV NF Jaroměřice každoročně knižní odměnu. Každý účastník, který zdárně dojde do cíle, dostane pamětní list a tradiční sladkou medaili. Pochodu se zúčastňují turisté z celé naší vlasti. Na startu jsme přivítali účastníky mimo jiné z Prahy, Sokolova, Českých Budějovic, Bratislavy, Ostravy, Brna, Jihlavy, Karlových Varů, Děčína, Vrchlabí, Plzně a jiných míst naší republiky.
Tento pochod získal značnou oblibu turistů a způsobil, že je naše obec známa po celé naší vlasti. Je ale potřeba, aby se pochodu zúčastňovalo co nejvíce občanů z Jaroměřic.

 

18. Výbor tělovýchovné jednoty v roce 1985:

Předseda ing. Vladimír Langer Jaroměřice 232
Místopředseda Milan Mackerle Jaroměřice 280
Jednatel Jan Šnobl Jaroměřice 404
Hospodář Jaroslav Koutný Jaroměřice 278
Polit. vých. pracovník Antonín Brázda Jaroměřice 272
Členové Vladimír Hrazdira Jevíčko 601
  ing. Jan Ostrý Jevíčko 596
  Miroslav Dračka Jaroměřice 298
  Jiří Macháček Jaroměřice 402
  Milan Trávníček Jaroměřice 185
  Emil Vykydal ml. Jaroměřice 328

TJ Jaroměřice

Ing. Vladimír Langer- předseda TJ v jubilejním roce 1985

TJ Jaroměřice

Výbor tělovýchovné jednoty v jubilejním roce 1985

Výbor oddílu kopané v roce 1985:

Předseda ing. Jan Ostrý Jevíčko 596
Místopředseda Jan Šobáň Jaroměřice 415
Organizač. pracovník Antonín Brázda Jaroměřice 272
Hospodář Emil Vykydal ml. Jaroměřice 328
Zdravotník ing. Josef Peka Jevíčko 598
Vedoucí mužů Zdeněk Kubín Jaroměřice 227
Vedoucí dorostu František Vávra Jaroměřice 304
Trenér dorostu Emil Hrouzek Jaroměřice 266
Vedoucí žáků Milan Trávníček Jaroměřice 185
Polit. vých. pracovník Zdeněk Šunka Jevíčko 551
Člen Jan Pospíšil Jaroměřice 232

TJ Jaroměřice

Ing Jan Ostrý- předseda oddílu kopané v jubilejním roce 1985

TJ Jaroměřice

Výbor oddílu kopané v jubilejním roce 1985

TJ Jaroměřice

Žáci oddílu kopané v jubilejním roce 1985

TJ Jaroměřice

Dorostenci oddílu kopané v jubilejním roce 1985

TJ Jaroměřice

Muži oddílu kopané v jubilejním roce 1985

Výbor oddílu ZRTV v roce 1985:

Předseda Emil Hrouzek Jaroměřice 266
Členové Jiří Macháček Jaroměřice 402
  Karel Vystavěl Jaroměřice 201



Kontrolní a revizní komise Tj v roce 1985:

Předseda ing. Josef Peka Jevíčko 598
Členové Zdeněk Kubín Jaroměříce 227
  Zdeněk Šunka Jevíčko 551

 

Podle záznamů a pamětníků zpracoval ing. Josef Peka.
Spolupracoval ing. Jan Ostrý.
Jaroměřice, červenec 1985.

Historie sportu v Jaroměřicích - ročenka 100 let

Ročenka k oslavě 100 let tělovýchovy a 75 let v Jaroměřicích je k dispozici ke stažení ve formátu PDF (6 MB)