Historie sportu v Jaroměřicích - ročenka 75 let

1. NĚCO O VZNIKU OBCE JAROMĚŘICE 2. DNEŠNÍ JAROMĚŘICE 3. TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL 4. ROK 1909 - 1920 5. ROK 1920 - 1930 6. ROK 1930 - 1940 7. ROK 1940 - 1948 8. DĚLNICKÁ TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA (DTJ) 9. SPORTOVNÍ KLUB JAROMĚŘICE (SK) 10. SJEDNOCENÍ TĚLOVÝCHOVY 11. ROK 1950 - 1960 12. ROK 1960 - 1970 13. ROK 1970 - 1985 14. KOPANÁ V OBDOBÍ 1914 - 1984 15. VÝSTAVBA AREÁLŮ 16. TURNAJE A SOUTĚŽE 17. DÁLKOVÝ POCHOD "JARNÍ PŘÍRODOU" 18. VÝBORY TĚLOVÝCHOVNÉ JEDNOTY V ROCE 1985

TATO JUBILEJNÍ ROČENKA JE VĚNOVANA:
Všem zakladatelům a průkopníkům jaroměřické tělovýchovy, kteří se oslav 75 let tělovýchovy nedožili.
Všem zakladatelům a průkopníkům jaroměřické tělovýchovy, kteří stále jaroměřické tělovýchově projevují svoji přízeň.
Všem zakladatelům a průkopníkům jaroměřické tělovýchovy, cvičitelé v jaroměřické tělovýchově.
Všem hráčům a cvičencům, kteří úspěšně hájili a dále hájí jaroměřické barvy nejen doma, ale i na hřištích soupeřů.
Celé sportovní veřejnosti z Jaroměřic a okolí, zúčastňující se tělovýchovných akcí v Jaroměřicích.
Složkám MV NF, MNV v Jaroměřicích a okolním podnikům za pomoc a podporu věnovanou jaroměřické tělovýchově.

Jaroměřice, červenec 1985.

MILÝ ČTENÁŘI!
Tato ročenka vznikla k 40. výročí osvobození Československa slavnou "Rudou armádou" u příležitosti oslav 75-ti let trvání tělovýchovy a 50-ti let trvání kopané v Jaroměřicích. Bylo naší snahou podat takové dějiny tělovýchovy a kopané v Jaroměřicích, aby byly zaznamenány všechny jejich vývojové etapy.
Ale doba 75, resp. 50 roků zpět je značně dlouhá, proto, milý čtenáři, odpusť chybějící záznamy ať již z činnosti osob, nebo tělovýchovy jako celku. Dále nám odpusť případné časové a místní nesrovnalosti, neboť většina zpráv byla čerpána od pamětníků, a proto tyto záznamy nemusí být úplně přesné. Naší snahou bylo na nikoho a na nic nezapomenout, a pokud se tak stalo, nebylo to záměrem.
Mnoho pamětníků již nežije, mnoho záznamů neexistuje. Škoda, že se ztratila kronika SK Jaroměřice ze začátku kopané. Ale všichni, kteří jsme se podíleli na vzniku této knížečky, jsme měli tu nejlepší snahu, aby byla podána co nejpravdivější a co nejúplnější zpráva a jaroměřické tělovýchově. Ty nejstarší záznamy byly čerpány z Pamětní knihy Tělocvičné jednoty Sokol a z obecní kroniky, některé záznamy, hlavně ty pozdější, od pamětníků.
Tato knížečka není kronikou ani historií, je to jen vyprávění o vzniku a vývoji tělovýchovy v Jaroměřicích, o jejích úspěších, ale i problémech se kterými se tělovýchova potýkala a ještě potýká.
Děkujeme všem, kteří pro vznik této vzpomínkové ročenky poskytli fotografický a písemný materiál, pamětníkům, kteří nám podali informace a všem, kteří nám byli nápomocni radou.

Výbor TJ Sokol Jaroměřice

1. NĚCO O VZNIKU OBCE JAROMĚŘICE

Ze vzpomínkové knížečky ing. Pinkavy "900 let Jaroměřic".
Obec patří mezi nejpamátnější místa v naší vlasti. Jsou zde stopy osídlení už z dávné doby předhistorické, ze začátku slovanských dějin.
Jaroměřice byly založeny asi v roce 1069 na důležité obchodní a strategické cestě, která spojovala Čechy s Moravou. Můžeme se domnívat, že zde byla i jedna ze stanic cesty.
Obec Jaroměřice založil Jaromír, biskup Pražský.
Lidé zde žijící se nazývali "Jaroměřici" (ve smyslu Jaromírovi lidé) a z toho pravděpodobně vznikl dnešní název obce "JAROMĚŘICE". Na tuto dobu a na dobu pozdější máme v obci velké množství historických a kulturních památek, které jsou popsány v publikaci "900 let Jaroměřic" vydané v roce 1969.

2. DNEŠNÍ JAROMĚŘICE

Obec Jaroměřice s osadou Nový Dvůr náleží do okresu Svitavy ve Východočeském kraji. Leží v úrodné kulturní oblasti Malé Hané. Katastr Jaroměřic zaujímá rozlohu 2.203 ha. V obci žije 1.320 obyvatel, z toho 100 v Novém Dvoře.
V obci je středisko JZD Malá Haná se sídlem v Jevíčku. Průmysl obec nemá, značná část pracovníků vyjíždí z obce za zaměstnáním. Místní národní výbor sídlí na zámku. Předsedou MNV je Arnošt Hruda, předsedou MV NF je František Pospíšil, předsedou ZO KSČ je Jan Seidl. V obci pracuje 14 politických a společenských organizací.
V Jaroměřicích je základní škola, pošta, samoobsluha potravin, prodejna masa, prodejna textilu a obuvi, prodejna průmyslového zboží, pohostinství Jednota, kino a obchod v Novém Dvoře.
Na Kalvárii slouží veřejnosti nový hotelový dům "Družstevník", jehož provozovatelem je JZD Malá Haná se sídlem v Jevíčku. Ve středu obce se v rámci akce "Z" buduje nové pohostinství.
Jaroměřice jsou moderní zemědělská vesnice s bohatým společenským životem.

3. TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL

N a z d a r - Tak zní pozdrav členů Sokola.
Tělocvičná jednota Sokol byla v Jaroměřicích založena v roce 1909. Vlastní činnost byla zahájena v roce 1910, kdy se konalo první veřejné cvičení. Založení organizace svědčí o národním uvědomění jaroměřických občanů v době rakouské monarchie. Slibně se rozvíjející činnost je násilně přerušena první světovou válkou, kdy rakouská vláda rozpouští v roce 1916 Sokol a členy persekuuje. O uvědomělosti členů Sokola svědčí ta skutečnost, že všichni bojovali proti rakouské monarchii a mnozí položili v tomto boji své životy. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 obnovuje jednota svoji činnost a stává se spolu s DTJ (v roce 1920) nejpočetnější tělovýchovnou organizací. Mimo tělovýchovu pečuje též o kulturní vyžití členů, pořádá přednášky, divadelní představení a v roce 1927 je zahájena činnost v sokolském kině. Rovněž zakládá vlastní sokolský orchestr. Sokol zajíždí na cvičení do Blanska, Boskovic, Žďárné, Jevíčka, Úsobrna, Šubířova atd.
Úspěšně se rozvíjející činnost je znovu přerušena druhou světovou válkou a v roce 1941 je Sokol rozpuštěn.
Fašistická okupace krutě pronásleduje členstvo a mnozí z nich končí svůj život v koncentračních táborech. Jiní bojují v odbojových složkách.

4. 1909

Založení Sokola v Jaroměřicích. Přímým popudem tu byl Sokol v Jevíčku, který v této době vyvíjel intenzivní činnost. Ustavující schůze proběhla 26. 9. 1909 v hostinci u Friedlů. Prvním starostou byl zvolen Eduard Rovner. Výbor měl 7 členů, počet členů Sokola byl 68. Jednota byla zařazena do "Župy krále Jiřího".

1910
Byla zahájena veřejná tělocvičná činnost. Začalo se cvičit v Kubově hospodě na Kalvárii, rovněž vzdělávací činnost se začala rozjíždět. Členové se zúčastnili župního sletu v Černé Hoře, okrskového cvičení v Bělé, cvičení v Jevíčku a Konici. Bylo uspořádáno první veřejné cvičení v Jaroměřicích.
Od listopadu 1910 se cvičí u Friedlů v 1. poschodí (Hrudova hospoda). Nyní je zbořená, na jejím místě se buduje nové pohostinství Jednota. Veřejná cvičení koná Sokol pod Kalvárií. Počet členů je 79.

1911
Počet členů je 91. Veřejné cvičení provedeno 23. 7. s pěkným výsledkem. Byla nastudována 2 divadelní představeni.

1912
Veřejné cvičení bylo konáno 21. 7. Z vzdělávací činnosti je třeba upozornit na 1 divadelní představení a 1 taneční zábavu. 7 členů Sokola se zúčastnilo 5. sokolského sletu v Praze. Většina členů jednoty se zúčastnila župního sletu v Blansku.

1913
Starostou byl zvolen František Tesař, náčelníkem Hugo Rovner.
Účast na veřejném cvičení v Městečku Trnávce. Na župních závodech v Boskovicích získali muži 2. místo, dorostenci v Jevíčku rovněž 2. místo. Na podzim převzal náčelnictví Alois Valenta.

1914 - 1918
Sletu v Brně v roce 1914 se zúčastnilo 6 členů. Veřejné cvičení se v roce 1914 nekonalo, byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Téměř všichni členové jsou povoláni na vojnu.
Česká obec sokolská byla v roce 1916 rozpuštěna. Ale sokolský duch žil dál. Po vyhlášení československé samostatnosti 28. 10. 1918 se činnost Sokola znovu zaktivizovala. První schůze byla 1. 12. 1918. Bylo s dojetím vzpomenuto těch, kteří ve válce ztratili své životy. Do Sokola se přihlásili noví členové, finanční problémy se zajištěním cvičebního sálu se vyřešily. Opět se cvičí u Friedlů.

1919
Starostou byl zvolen František Rovner, náčelníkem Jan Pařil.
Celkem 137 členíů. Cvičí žákyně, dorostenky, dorostenci. První veřejné cvičení po válce se konalo 17. 8. po pětileté přestávce. Náčelnicí se stává Otylie Friedlová. Obnovila se i vzdělávací činnost.

František Rovner- předválečný starosta Sokola

5. 1920

Cvičí všechny složky. Na 7. sokolském sletu v Praze cvičilo 7 členů. Veřejné cvičení bylo provedeno 1. 8. a plně se vydařilo.

1921
Na valné hromadě 2. 2. byl zvolen náčelníkem Jan Valenta. Počet členů 128. Veřejné cvičení dne 10. 7. proběhlo s velkým úspěchem. Rovněž vzdělávací činnost byla dobrá.
1922
Náčelníkem byl zvolen Antonín Rovner. Veřejné cvičení 30. 7. bylo konáno na zahradě u Kobelků. Dětský den proběhl 3. 9. Vzdělávací činnost byla značná: 4 divadelní představení, akademie, maškarní ples. Byl ustaven pěvecký kroužek a sokolský hudební orchestr.

1923
Veřejné cvičení bylo 5. 8. u Podhájského mlýna. Stavitel Hublík vypracoval zdarma plán sokolovny, ale stavba byla odložena na neurčíto.

1924
Starostou byl zvolen Antonín Pochvalovský, náčelníkem František Medřík. Okrskového sletu dorostu v Borotíně se zúčastnilo 24 dorostenců a dorostenek. Veřejné cvičení se opět konalo u Podhájského mlýna. Vzdělávací činnost byla dobrá, 3 divad. představení, 1 ples.

1925
Náčelníkem byl zvolen Eduard Popelák, náčelnicí Jarmila Friedlová. Veřejná cvičení se konala v Jevíčku a Jaroměřicích.

Eduard Popelák- první předseda sjednocené tělovýchovy

Veřejné cvičení Sokola asi 1925

1926
Starostou byl opět zvolen František Rovner, který tuto funkci zastával až do roku 1941, kdy byl Sokol rozpuštěn, náčelníkem Jan Hloušek. Celkem 58 členů se zúčastnilo 8. sokolského sletu v Praze. Na sletu cvičilo 30 cvičenců z Jaroměřic. Veřejné cvičení proběhlo u Kobelků na zahradě. Byla udělena licence na sokolské kino.

1927
Jednatelem byl zvolen Eduard Popelák, který tuto funkci vykonával až do roku 1941, kdy byla činnost Sokola zakázána, náčelníkem Arnošt Karafiát. Tento rok byl rokem poctivé a usilovné práce. Sportovní a vzdělávací činnost byla vynikající. Sokolské kino zahájilo svoji činnost a je dobře navštěvováno.

1928
Činnost mírně poklesla, ale finanční situace jednoty je dobrá.
Finanční zůstatek 6.242 Kč.

1929
Byla obnovenu otázka stavby sokolovny, nabídnut k odprodeji hostinec p. Bleiera. Finanční prostředky jednoty však nepřipustily vážnější jednání.

DTJ v roce 1929

6. 1930

Náčelníkem byl zvolen Jan Peka, který tuto funkci zastával až do roku 1934. Činnost jednoty byla dobrá jak po stránce sportovní, tak i vzdělávací.

1931
Počet členů je 98. Sokolské kino odehrálo v tomto roce 38 představení. Činnost v tomto roce byla průměrná.

1932
Bylo vzpomenuto stých narozenin Dr. Miroslava Tyrše, zakladatele Sokola. Činnost jednoty v tomto jubilejním roce byla velmi dobrá. Pouze sokolské kino se těžko udržuje při životě v období hospodářské krize.

1933
Všechny složky jednoty cvičí pravidelně, činnost byla dobrá.
Žáci se zúčastnili župního sletu ve Svitávce. Náčelnicí byla zvolena Marie Crhová. Friedlův hostinec má nového nájemce p. Hrudu.

Veřejné cvičení Sokola 1933

1934
Oslava 25 let od založení jednoty. Valná hromada přijala návrh, aby jubilejní rok byl oslaven zvýšenou prací. Toto bylo bezezbytku splněno. Veřejné cvičení poprvé bylo obsazeno jenom cvičenci z Jaroměřic a bylo velmi zdařilé. Cvičilo 22 mužů z Jaroměřic úplně samostatně!

Výbor Sokola z roku 1934

S jednotou se loučí Josefa a Arnošt Karafiátovi, dlouholetí funkcionáři, odcházející do Svitávky.

1935
Novým náčelníkem byl zvolen Jaroslav Pudík a tuto funkci zastával až do roku 1938. Vedením sokolské kroniky byl pověřen František David. Sportovní a vzdělávací činnost byla opět výborná.

1936
Bylo zřízeno zvukové kino. Provoz zvukového kina byl zahájen 16. února českým filmem "Na růžích ustláno". Úspěch byl veliký. Zvukové zařízení se v roce 1936 téměř zaplatilo.

1937
Činnost sportovní i vzdělávací opět poklesla, orchestr Sokola rovněž nepracoval, pomalu se rozprodávaly nástroje. Jednota mínila koupit pozemek za novou školou.

1938
První polovina roku byla ve znamení příprav na 10. všesokolský slet. Na 10. sletu cvičilo 12 cvičenců z Jaroměřic. Celkem se sletu zúčastnilo 22 členů Sokola.

7. 1939 - 1940

Na valné hromadě byli zvoleni na rok 1939: starostou František Rovner, místostarostou Tomáš Čujan, náčelníkem Štěpán Dvořák, náčelnice Josefa Hublíková, vzdělavatelem František Medřík, jednatelem Eduard Popelák, pokladnu převzal Alois Hloušek. Výbor dále tvořili Jaroslav Friedl, Vincenc Dirr, ing. Jan Mackerle a Antonín Rovner. Náhradníky byli: Oldřich Medřík, Bedřich Fojtek, Růžena Faltýnková, Jaroslav Pudík. Činnost je již omezena vlivem vzniku "Protektorátu" .

Muži SK asi 1939

1941 - 1945
V roce 1941 je činnost zakázána a Sokol rozpuštěn. Končí veškerá sportovní a vzdělávací činnost. Nastává období krutého fašistického teroru.

Vítěz poháru Malé Hané muži SK Jaroměřice asi 1945

1946 - 1948
Po osvobození naší vlasti slavnou "Rudou armádou" se pomalu obnovuje činnost Sokola. Výrazné zvýšení aktivity se projevuje v roce 1946, kdy se konalo první veřejné cvičení po druhé světové válce a to na hřišti pod Kalvárií.
V roce 1948 se veřejné cvičení už konalo na hřišti za novou školou a sice dne 18. 7.
11. všesokolského sletu v Praze v roce 1948 se zúčastnil značný počet členů. Cvičilo 40 cvičících a dalších 30 účastníků necvičilo.

Veřejné cvičení Sokola pod Kalvárií v roce 1946

Veřejné cvičení Sokola pod Kalvárií v roce 1946

Zasloužilí funkcionáři a členové tělocvičné jednoty Sokol:
Eduard Rovner, František Rovner, Jan Pařil, Eduard Popelák, Jaroslav Pudík, Marie Crhová, Dr. Jan Skřipský, Josef Rovner, Richard Friedl, Eduard Hampl, František Pospíšil, František Tesař, Bohumil Dosedla, Anežka Sedláčková, Štěpánka Rovnerová, Alois Valenta, Antonín Valenta, Josef Pazdírek, František Dosedla, Josefa Hlobilová, Otylie Friedlová, Hugo Rovner, Josef Podivínský, Em. Dvořáček, Leopold Dosedla, Alois Stejskal, František Podlezl, Albín Čapka, František Smékal, Jan Valenta, Božena Říhová, Františka Šmeralová, Antonín Rovner, Františka Bílá, Mil. Friedlová, František Medřík, Jaroslav Fidler, Antonín Pochvalovský, Jarmila Friedlová, Bedřich Hrazdira, Jan Hloušek, Jan Strnad, Josef Kobelka, Arnošt Karafiát, Bedřich Kobelka, František Mlateček, Julius Mackerle, Josefa (Loubalová) Karafiátová, Albert Krikl, Jindřich Dosedla, Vladimír Crha, Em. Laštůvka, Jan Crha, Františka Staňková, Marie Kumstátová, Vincenc Dirr, Jan Slouka, Václav Zahradník, Jan Snášel, Vlasta Fidlerová, Arnold Dračka, Stanislav Dračka, ing. Jan Mackerle, Josef Skácel, Jaroslav Doseděl, František David, Josef Čujan, Tomáš Čujan, L. Navrátilová, Josefa Hublíková, Štěpán Dvořák, Jan Peka, Alois Hloušek, Oldřich Medřík, Marie (Kubínová) Parolková - nejstarší členka předválečného Sokola (84 roků), Marie (Friedlová) Hajnyšová - nejstarší členka Sokola (78 roků) - 63 let nepřetržitě členkou, Marie (Dračková) Janoušková - druhá nejstarší členka Sokola (73 roků) - 60 let nepřetržitě členkou.

Marie Hajnyšová- nejstarší členka TJ

8. DĚLNICKÁ TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA (DTJ)

Č e s t  p r á c i ! - Tak zněl pozdrav členů DTJ.
Dělnická tělocvičná jednota byla založena v roce 1920. Ihned po založení si získala značné množství příznivců. Někteří členové Sokola přestoupili do DTJ. Spolu se Sokolem patří mezi nejsilnější tělocvičné složky v obci.
V letech 1920 - 1924 cvičí DTJ v Kubově hospodě na Kalvárii.
V roce 1924 byl dostavěn sál u Bleierů a hned tento rok pořádá DTJ v sále Silvestra, ještě na provizorním jeviští. Od roku 1925 cvičí DTJ již stále v sále u Bleierů. Nyní je to sál pohostinství Jednota, který slouží jako sklad nábytku.
DTJ vyvíjí značnou sportovní a politicko výchovnou činnost.
Každý rok pořádá veřejná cvičení na hřišti pod Kalvárií a 1x též na zahradě u Kobelků.
Jednota jezdí na veřejná cvičení po celém okolí, do Biskupic, Vranové Lhoty, Šubířova a dokonce až do Stražiska. Jako dopravní prostředek je používán ověnčený žebřiňák, tažený koňmi.
Z kulturních akcí pořádá DTJ převážně divadelní představení a zábavy.
Veřejná cvičení pořádá DTJ až do roku 1939. Celostátní veřejná cvičení jednota nepořádá.
Od roku 1920 do roku 1927 patří jednota pod okrsek Blansko, od roku 1928 do roku 1939 pod okrsek Prostějov.
V roce 1939 je činnost DTJ zakázána a veškerá její činnost kon­čí. Nastává období fašistického teroru a perzekuce.
Po skončení druhé světové války DTJ svoji sportovní činnost již neobnovila. Provádí pouze divadelní ochotnickou činnost. V období 1945 - 1948 existuje DTJ jako organizace a v roce 1948 se stává součástí sjednocené tělovýchovy.
Přesto DTJ byla významnou složkou politického, kulturního, sportovního a hlavně dělnického hnutí v Jaroměřicích a patří jí za to uznání a dík.

Zasloužilí funkcionáři a členové DTJ:
Kopecký (starosta), Alois Najer (první náčelník), Ladislav Crha (druhý náčelník), Marie Krajíčková (první náčelnice), Anna Pffeiferová, František Charvát, Milada Jarošová, Ludvík Pazdírek, Josef Hrazdira, Emanuel Hrazdira, Metoděj Heger, Jiří Crha, Metoděj Sekanina, Jaroslav Pudík, Jaroslav Bušina, František Karafiát, František Pospíšil, Jaroslav Kedroutek, František Gloc, Jan Veselý, Anna Klemsová, František Sázavský.
Rovněž z činnosti této jednoty jsme získali velmi málo podkladů (pouze z vyprávění pamětníků). Proto i vyprávění o DTJ je malého a pouze informativního rozsahu. Pokud jsme na někoho, nebo něco zapomněli, nebylo to záměrem. Čtenář ať promine!

9. SPORTOVNÍ KLUB JAROMĚŘICE (SK)

V květnu 1934 se sešli v Jaroměřicích studenti v čele s Janem Parolkem, Josefem a Františkem Fojtkovými, Miroslavem Crhou, Bedřichem Skřipským, Františkem Krajíčkem a Miloslavem Popelkou na místním cvičišti pod Kalvárií a utvořili SK Slávia Jaroměřice, ovšem bez zákonného podkladu.
Hráči této jedenáctky se scházívali potom u obchodníka Arnolda Dračky, kde se pod vlivem starších rozhodli založil řádný sportovní klub.
Získali mezi sebe ThDr. Aloise Koláře, který s nimi podnikl první přípravné práce. Na ustavující schůzi byl pak klub nazván SK JAROMĚŘICE.
Na pozemku jednoho z prvních členů p. Hlouška bylo zbudováno hřiště. Bylo to na Kalvárii u Háje, a v roce 1935 byl na něm zahájen provoz. Postupem času překonal nový spolek finanční obtíže a stal se váženou korporací v Jaroměřicích.
V roce 1937 vstoupil klub do "Bradovy západomoravské fotbalové župy" a v ní v roce 1939 prožíval největší rozmach. Jeho fotbalisté poráželi všechna sousední mužstva a vítězili i nad prvotřídními soupeři. Největšího úspěchu dosáhli dorostenci SK, kteří se probojovali do finále dorosteneclcébo mistrovství Moravy a obsadili 2. místo za dorostenci SK Židenice (Husovice) po výsledcích 1: 2 a 1: 1.

Za doby německé okupace po odchodu řady hráčů výkonnost týmu poklesla, ale přesto se klub umístil na 4. místě. Jako nejbližší úkol si vytýčil SK Jaroměřice založit soutěž o pohár Malé Hané. To bylo v roce 1941 za předsedování Františka Krajíčka. Tento pohár SK Jaroměřice obhájil.
SK byl jediný sportovní klub v Jaroměřicích, který vyvíjel sportovní činnost i za války.
Po osvobození Československa Sovětskou armádou v roce 1945 se začali pomalu vracet do Jaroměřic bývalí hráči SK, mužstvo se začalo konsolidovat. Bylo složeno převážně z hráčů bydlících v Jaroměřicích.
29. 7. 1945 při oslavě 10-ti let trvání SK hrál na Kalvárii ČAFK Brno.
V roce 1946 obsadili muži SK 2. místo ve II. třídě a hráli kvalifikaci o I.b třídu. Tuto kvalifikaci vyhráli (Jaroměřice - Rudice 9: 4, Rudice - Jaroměřice 3: 5) a postoupili tak do I.b. V letech 1946 - 1948 hrálo SK Jaroměřice 2 sezony I.b třídu Brněnska.
OBDOBÍ 1946 - 1947 JE NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ SEZONOU TÉ STARŠÍ HISTORIE JAROMĚŘICKÉ KOPANÉ!
Z této doby se zachovala tabulka:

I.b třída – I. okrsek
SK Jaroměřice u Jevíčka - Fortuna Brno 3: 1 (První porážka vedoucího klubu v Jaroměřicích, kde Fortuna ztratila vedoucí místo v tabulce).

Předsedové SK Jaroměřice:

Zasloužilí funkcionáři a hráči SK Jaroměřice:
Josef Hloušek, František Hloušek, Alois Plevka, Jaroslav Říha, Stanislav Říha, Miroslav Crha, František Crha, Jan Parolek, Josef Peka, František Červinek, Miroslav Gloc, František Fojtek, Josef Fojtek, František Gloc, Jaroslav Bušina, Josef Vágner, Brokeš, Miloslav Popelka, Bedřich Skřipský, František Říha, Miroslav Kristen, Jaroslav Dosedla, Eduard Pudik, František Pudík, Jaroslav Zoubek, Josef Batelka, Václav Mackerle, Vladimír Langer, František Haviger, František Medřík, Ladislav Červinek, Jaroslav Hradil, Jan Seidl, František Krajíček, Jan Kumstát (Kuna), Jan Pavlů, František Pavlů, Ladislav Ecler, František Karafiát, Antonín Batelka, Jan Hrazdira, František Mackerle, Ladislav Drobníček, Adolf Václavek, Dvorský, Miroslav Řičánek, Kvíčala, František Parolek, Miroslav Hodina, František Peka, Ladislav Čmela, Ferdinand Jaroš, Miloslav Kosík, Jan Lesák, František Popelka, Jaroslav Drobniček, Ladislav Bezděk, Jindřich Kosík, Ladislav Vychodil (Voloďa), Josef Seidl, Jan Zoubek, Josef Šmehlík, František Sedláček, Karel Sotorník, Josef Navrátil, Tan Crha, František Drobniček, Jan Dosedla.

František Gloc- dlouholetý hospodář TJ

Období 1939 - 1945
Je to nejtemnější doba československých dějin, doba fašistické okupace. Spolky Sokol, DTJ a Orel jsou zakázány. Pouze SK hraje fotbal v Bradově západomoravské fotbalové župě.
Po celou tuto dobu členové těchto organizací a tělovýchovných složek aktivně bojovali proti fašismu a někteří v tomto boji položili i svoje životy. ČEST JEJICH PAMÁTCE!

1948

10. SJEDNOCENÍ TĚLOVÝCHOVY

Ihned po skončení druhé světové války obnovují tělocvičné spolky svoji činnost. Sokol aktivně, DTJ pasivně (pouze ochotnická divadelní představení).
Hned v roce 1945 se v obci projevují snahy o sjednocení tělovýchovy. Avšak teprve v roce 1948 po vítězství pracujícího lidu nad buržoazií všechny spolky DTJ, SK a Sokol vytvářejí jednotnou tělovýchovnou organizaci a usnášejí se na názvu Sokol. Sjednocovací schůze byla 31. 3. 1948.
Od roku 1948 nese tedy sjednocená jaroměřická tělovýchovná organizace název:
TĚLOVYCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL JAROMĚŘICE.
V červnu 1948 se sešlo cvičící členstvo na hřišti pod Kalvárií a zvolilo si předsedu a náčelníka.
Prvním předsedou byl zvolen Eduard Popelák, prvním náčelníkem František Haviger.

Předsedové TJ od sjednocení tělovýchovy:

Bývalí funkcionáři sjednocené tělovýchovy:
Eduard Popelák, Vladimír Pařil, Antonín Hloušek, František Haviger, Josef Vymětal, Ladislav Ochrana, Miroslav Valenta, Josef Vágner, Miroslav Vávra, František Přidal, Oldřich Polák, Jaroslav Pudík, Miroslava Hrazdirová, František Šafář, František Sázavský, Albín Čujan, Vincenc Dirr, Ferdinand Gloc, Stanislav Horák, Ota Klouda, ing. Jan Mackerle, Zdeňka Oslizlá, Miloš Petrželka, František Pospíšil, Jan Soural, Jiřina Souralová, Ferdinand Jaroš, Jan Oslizlý, František Gloc, František Gloc, Marie Dirrová, František Bušina, Zdeněk Klekr, Jaroslav Réda, Miroslav Langer, Jan Seidl, Jaroslav Sázavský, Ladislav Crha, Josef Vlček, Bořivoj Valenta, Karel Soral, Vojtěch PeIňáz, Josef Knoll.

Jan Oslizlý- dlouholetý předseda revizní komise TJ

1949
Cvičí se v nové škole a na hřišti za ní. Dochází k zestátnění sokolského kina.
Muži oddílu kopané sestupují na podzim do III. třídy po dvouletém působení v I. b třídě Brněnska. Po nedohraném utkání s Letovicemi je hřiště na Kalvárii zavřeno a družstvo mužů je ze soutěže vyškrtnuto. V této sezóně máme ale výborný dorost (hráči ročníku 1932). Za okresní jedenáctku hrají po dva roky František Najer a Vladimír Pařil.
V sezóně 1949 muži oddílu kopané vítězí ve III. třídě a postupují do OP.

11. 1950 - 1951

Cvičí se v nové škole a na hřišti za ní. Muži oddílu kopané hrají v OP Moravskotřebovska.

1952
TJ Sokol má 124 členů. Náčelníkem se stává Josef Vlček. Cvičí muži a žactvo. 15. 6. proběhl sokolský den za novou školou. Muži oddílu kopané obsadili v OP 2. místo. Hraje se stále systém jaro - podzim.

1953
Mírný nárůst členstva na 144. Cvičí muži a žáci. 7. 6. se konal sportovní den na Kalvárii. Muži oddílu kopané zvítězili v okresním přeboru Moravskotřebovska. V kvalifikaci o postup do meziokresního přeboru (I.b) hráli naši fotbalisté s hráči Hedvy Moravská Třebová. (První utkání 4:4 hráno v Jaroměřicích, odveta 3:3 hráno v Mor. Třebové). Třetí rozhodující utkání se hrálo na neutrální půdě ve Vel. Opatovicích. Za stavu 3:2 pro Jaroměřice byla hráči Jaroměřic Janu Petrovi zlomena noha, diváci vnikli do hřiště a utkání se nedohrálo. Trestní komise rozhodla, že další rozhodující utkání se bude hrát na jaře 1954 na neutrální půdě ve Svitavách.

1954
Sokol má 107 členů, cvičí jen ženy. 4. 9. byly zahájeny přípravy na I. celostátní spartakiádu.
Muži oddílu kopané hrají opakovaný rozhodující zápas o postup do meziokresního přeboru ve Svitavách s Hedvou Moravská Třebová a prohrávají 3:0. Postup se tedy nezdařil. A tak bylo dohodnuto spojení fotbalu Jaroměřic s Jevíčkem. Jaroměřičtí fotbalisté nastupují k zápasům za Spartak Jevíčko. Hned v roce 1954 vyhrává Spartak Jevíčko (se 7 jaroměřickými hráči) suverénně OP a postupuje do kvalifikace o postup do meziokresního přeboru. Opět s Hedvou Mor. Třebová. První zápas v Jevíčku 3:0, odveta v Mor. Třebové 3:1, když rozhodující branku vdruhém zápase dal několik minut před koncem František Najer. Spartak Jevíčko se 7 jaroměřickými hráči postoupil do meziokresního přeboru.
Měla se zahájit výstavba nového hřiště, ale v důsledku sloučení fotbalu s Jevíčkem k tomu nedošlo.

1955
Činnost oddílu ZTV poklesla, na spartakiádu se připravovali žáci a ženy. Ženy nácvik nedokončily a tak na I. celostátní spartakiádě v Praze cvičilo jen 12 žáků z Jaroměřic.
Kopaná se v Jaroměřicích nehrála. Sedm hráčů oddílu kopané hrálo meziokresní přebor za Spartak Jevíčko. Koncem sezóny jaroměřičtí hráči odchází z mužstva Spartaku Jevíčko.

1956
Činnost TJ úplně ustala. Necvičilo se vůbec, výbor se nescházel.
Po výměně legitimací zůstalo pouze 31 členů! Kopaná se nehrála, oddíl kopané neexistoval!

1951
10. února se konala valná hromada TJ, zase začíná činnost. Cvičí žáci, dorost a ženy. 9. března se konala ustavující schůze fotbalového oddílu. Znovu se začíná v Jaroměřicích hrát kopaná. Družstvo mužů oddílu kopané zahajuje úplně od píky ve IV. třídě okrsku Mor. Třebová, Svitavy, Boskovice, a hned získává 3. místo. Hraje se stále jaro - podzim .
Pro TJ Sokol je to významný rok, znamenající trvalou a nepřetržitou činnost až do dneška. Byl odsouhlasen pozemek na nové Hřiště.

1958
12. 1. na výroční schůzi je předsedou zvolen Vladimír Pařil.
V ZTV cvičí 5 družstev (žactvo, dorostenky, dorostenci, ženy, muži). Náčelnicí se stává Miroslava Hrazdirová, vedoucím mužů Oldřich Polák. Celkem je registrováno 9 cvičitelů. Cvičí 16 žen, které se zúčastnily "Tělovýchovných slavností Revúca 1958" (Středoslovenský kraj). Oddíl šachu se umístil na 4. místě, v okresní soutěží. Počet členů je 235 - výrazné zvýšení členské základny.
Byla zahájena výstavba hřiště "Na Čtvrtníčkách", a to výsatbou topolů, terénními úpravami (1.000 m3) a odvodněním hrací plochy drenáží.

Muži oddílu kopané asi 1958

1959
V ZTV cvičí 3 družstva (žactvo, dorostenky, ženy). Veřejné cvičení se konalo 31. 5., cvičilo 190 cvičenců.
Počet členů TJ - 296, t. j. 19 % občanů obce znamená nejvyšší počet členů v celé novodobé historii Sokola.
Cvičí se v tělocvičně postavené v roce 1904 (nová škola). 68 cvičenců se zúčastnilo okresní spartakiády v Mor. Třebové.
Oddíl kopané má 3 družstva. Už se zase hraje systémem podzim - jaro, v sezoně 1958-1959. Muži hrají III. třídu, dorostenci ve III. třídě vítězí. Kuriozní výsledek mužů Jaroměřice - Městečko Trnávka 20:1. Předsedou oddílu kopané se stává Stanislav Horák. Pokračuje výstavba hřiště "Na Čtvrtníčkách". Byl zvolen tříčlenný výbor pro výstavbu stadionu (hřiště). Tito členové výboru - Vladimír Pařil, Antonín Hloušek, František Sázavský. V tomto jim pomáhá František Šafář.
Potýkáme se se značným nedostatkem finančních prostředků pro výstavbu hřiště. Rovněž brigádnické hodiny pracují převážně členové výboru TJ. Oddíl šachu přestal pracovat.
Výbor TJ: Albín Čujan, Ferdinand Gloc, Antonín Hloušek, Stanislav Horák, Vladimír Hrazdira, Miroslava Hrazdirová, Ota Klouda, ing. Tan Mackerle, Zdeňka Oslizlá, Vladimír Pařil, Miloš Petrželka, Eduard Popelák, František Pospíšil, Jan Soural, Jiřina Souralová, František Šafář.

12. 1960

V ZTV cvičí 3 družstva. Okrskové veřejné cvičení se konalo 7. 5. za účasti 252 cvičenců. II. celostátní spartakiády v Praze se zúčastnily naše ženy.
Oddíl kopané má 3 družstva v sezoně 1959-1960:

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ SEZONA NOVODOBÉ HISTORIE ODDÍLU KOPANÉ!
Předsedou oddílu kopané se stává Miroslav Valenta.
Bylo dokončeno hřiště "Na Čtvrtníčkách". Bylo postaveno pouze z finančních prostředků TJ Sokol bez dotací MNV Jaroměřice a OV ČSTV Svitavy.

Veřejné cvičení Sokola za novou školu v roce 1960

Veřejné cvičení Sokola za novou školu v roce 1960

1961
V ZTV cvičí 3 družstva. Oddíl kopané má v sezoně 1960-1961 2 družstva. Žáci nehráli pro nedostatek hráčů a byli přihlášeni do OP pro sezonu 1961-1962. Dorostenci skončili v OP na posledním místě, muži obsadili v OP 9. místo. Tato sezona byla oproti loňské zase neúspěšná.
Sezona 1960-1961 se už hrála na novém hřišti "Na Čtvrtníčkách".

1962
V ZTV cvičí 3 družstva (žactvo, dorostenky, ženy), veřejné cvičení proběhlo ve formě dětského dne. Potýkáme se s nedostatkem cvičitelů. Oddíl kopané v sezoně 1961-1962 má 3 družstva. Muži sestupují do III. třídy.
Byla zahájena výstavba kabin na hřišti. První výkop provedli a základy postavili Josef Marek a Milada Švancarová.

Muži oddílu kopané asi 1962

1963
V oddíle ZTV cvičí 3 družstva (žactvo, dorostenky, muži). Žáci a dorostenci oddílu kopané hrají v OP, muži ve III. třídě. Výborný je dorost, jehož 2 hráči (Miroslav Dračka a Jan Vrba) hrají za okresní jedenáctku. Pokračuje výstavba kabin na hřišti. Materiálovou pomoc při výstavbě poskytl n. p. DIU Jevíčko a n. p. MŠLZ Velké Opatovice.

1964
V oddílu ZTV cvičí 3 družstva (žactvo, dorostenky, ženy). Velmi aktivní jsou ženy, které v rámci předspartakiádní družby cvičí v Novém Meste nad Váhom.
Oddíl kopané má žáky a dorostence v OP, muži vítězí v sezoně 1963-1964 a postupují do OP.
Velmi pomalým tempem postupuje výstavba kabin na hřišti. Výbor se opět potýká se značným nedostatkem finančních prostředků, stavba se opožďuje.
Děkujeme teď po letech výboru TJ z roku 1964, že to nevzdal a výstavbu hřiště a kabin zdárně dokončil.

1965
V ZTV cvičí 3 družstva. Veřejné cvičení proběhlo 20. 6. na hřišti "Na Čtvrtníčkách". III. celostátní spartakiády v Praze se zúčastnilo a cvičilo 10 žen.
Všechna 3 družstva oddílu kopané hrají v sezoně 1964-1965 v OP. Byla provedena oprava střechy tělocvičny (nová škola). Pokračuje výstavba kabin na hřišti.

1966
Cvičí nám opět 3 družstva. Po spartakiádě aktivita mírně poklesla. Muži oddílu kopané v sezoně 1965-1966 opět sestupují do III. třídy. Opět jeden méně úspěšný rok.
Pokračuje výstavba kabin a sice zřízení podhledů, stropů a el. instalace.

1967
Oddíl ZTV má 3 družstva, rovněž oddíl kopané. Muži oddílu kopané hrají III. třídu.
Novým předsedou TJ se stává Vladimír Hrazdira, který převzal funkci po dlouholetém předsedovi Vladimíru Pařilovi.
Pokračuje výstavba kabin. Zahájeno jednání o výstavbě a zajištění hokejového hřiště. Bylo zahájeno jednání o výstavbě nové tělocvičny, protože stará již dosluhuje.

Vladimír Hrazdira- dlouholetý předseda a člen výboru TJ

1968
Oba oddíly mají po 3 družstvech. Aktivita oddílu ZTV je průměrná. Oddíl kopané měl zase úspěšnou sezonu 1967-1968. Muži oddílu kopané postoupili do OP Svitavska. Bylo postaveno provizorní hokejové hřiště pod Kalvárií a na hřišti "Na Čtvrtníčkách" byla dokončena výstavba kabin. V činnosti TJ byl tento rok úspěšný.

Muži oddílu kopané asi 1968

1969
Oddíl ZTV zaktivizoval svoji činnost a byla zahájena příprava na celostátní spartakiádu. Stará tělocvična je v nevyhovujícím stavu, cvičí se ve škole. Všechny složky MV NF požádány o sdružení prostředků na výstavbu nové tělocvičny. Sdružení prostředků se neuskutečnilo. Oddíl kopané hraje se 3 družstvy v OP.

13. 1970

Aktivita oddílu ZTV mírně poklesla, spartakiáda v Praze se nekonala. Oddíl kopané hrál se svými 3 družstvy v OP v sezoně 1969-1970.
21. 6. se konala na hřišti "Na Čtvrtníčkách" oslava 60 let založení tělovýchovy a 35 let kopané v Jaroměřicích. V rámci oslav proběhlo veřejné cvičení žactva a členstva. Oslav se zúčastnila většina složek MV NF v Jaroměřicích. Byli pozváni průkopníci a zakladatelé jaroměřické tělovýchovy. Oslava byla důstojným vyvrcholením oslav 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou.

Výbor TJ při oslavách 60 roků tělovýchovy v roce 1970

Čestné předsednictvo při oslavách 60 roků tělovýchovy v roce 1970

Čelo průvodu při oslavách 60 roků tělovýchovy v roce 1970

1971
Oddíl ZRTV a oddíl kopané mají 3 družstva. Činnost oddílu ZRTV je značně brzděna nedostatkem cvičebních prostor. Cvičí se v tělocvičně ve škole.
Oddíl kopané má důstojný stánek na hřišti "Na Čtvrtníčkách". Všechna 3 družstva hrají v OP.
Stará sokolovna byla nabídnuta k prodeji, neboť neslouží svému účelu a je v demoličním pásmu.

1972
Oddíl ZRTV má 3 družstva (žáci, dorost, ženy), které pravidelně cvičí v tělocvičně školy.
Oddíl kopané měl opět méně úspěšnou sezonu 1971-1972. Družstvo mužů sestoupilo do okresní soutěže (III. třídy).

1973
Oddíl ZRTV cvičí se 3 družstvy v tělocvičně školy.
Oddíl kopané má 2 družstva v sezoně 1972-1973. Dorost hraje OP. Muži hrají OS - 6. místo. Žáci nehrají pro nedostatek hráčů.
16. 6. sehráno exhibiční utkání mužů v kopané:
Jaroměřice - ZKL Brno (hokejisté I. liga) 0:4.
Byla vypracována studie tělocvičny, kterou zpracoval BOR, projekční středisko, okresního podniku ČTO Náchod.

Muži oddílu kopané 1973

Oddíl ZRTV v období 1974 - 1985
V období 1974-1981 cvičí 2 družstva s pěti oddíly. Cvičí žactvo a ženy.
V období 1982-1985 cvičí 3 družstva se šesti oddíly. Cvičí žactvo, dorostenci a ženy.
Činnost odboru ZRTV se výrazněji zaktivizovala v roce 1974, kdy začaly přípravy na IV. celostátní spartakiádu. V květnu 1975 cvičily naše ženy na družbě v Žiari nad Hronom a zúčastnily se IV. celostátní spartakiády v Praze.
V roce 1979 a 1980 probíhal nácvik na V. celostátní spartakiádu.
Cvičilo převážně žactvo v ZŠ Jarorněřice, pro dorost a ženy nebyl zajištěn cvičitel, který by spartakiádní skladby s nimi nacvičil.
V. celostátní spartakiády v Praze se zúčastnilo 16 mladších žákyň z Jaroměřic pod vedením cvičitelky Miroslavy Hrazdirové. Činnost oddílu ZRTV je negativně ovlivněna tím, že nemáme svoji vlastní tělocvičnu. Cvičí se ve škole a převážně školní mládež. Další negativní jev je ten, že nemáme dostatek kvalifikovaných cvičitelů. V současné době slouží tělocvična (nová škola) jako sklad závodu Diu Jevíčko. TJ Sokol Jaroměřice vyvíjí již od roku 1967 tlak na výstavbu tělocvičny v Jaroměřicích. Výstavbu se doposud nepodařilo zajistit a zařadit do plánu i když MNV Jaroměřice má maximální snahu o to, aby tato akce byla zařazena do akce "Z", jinak než v akci "Z" nelze totiž tuto tělocvičnu postavit. Budeme i nadále ve spolupráci s MNV usilovat o její zařazení do plánu akcí "Z" a o její realizaci. Do 8. pětiletého plánu zařazena nebyla, ale bude prosazovat její zařazení do 9. pětiletého plánu.

Ženy oddílu ZRTV na spartakiádě v Jevíčku v roce 1975

14. Kopaná v období 1914 - 1984

Žáci

Dorostenci

Muži

Předsedové oddílu kopané:
Stanisla v Horák 1959
Miroslav Valenta 1960-1965
Antonín Hloušek 1966-1971
ing. Jan Ostrý 1972 a doposud

Rozhodčí SK a oddílu kopané:
Bývalí rozhodčí :
František Sázavský, Jan Vašiček, Zdeněk Klekr, Milan Hlaváč.
Současní rozhodčí:
Miroslav Dračka, Jaroslav Koutný - oba řídí krajské soutěže.

Bývalí hráči oddílu kopané, popř. SK - družstvo mužů:
Prof. Jan Valenta, Jiří Hajnyš, Leopold Ohler, Vladimír Najer, Ludvík Šunka, František Přidal, Ludvík Knoll, František Rovner, Miroslav Valenta, Antonín Hloušek, Vladimír Pařil, Karel Kolář, František Bušina, Zdeněk Říha, Leopold Sázavský, Jaroslav Sázavský, M. Geršl, Jan Petr, Josef Petrželka, Oldřich Rovner, Josef Kukučka, František Najer, Josef Vymětal, Josef Drobníček, Miroslav Drobníček, Ivo Hejný, Josef Doležel, Antonín Randula, Jaroslav Réda, Ladislav Kryštof, Zdeněk Mokráš, Miroslav Pudík, František Pudík ml., Antonín Vrba, Milan Kohoutek, Zdeněk Vašíček, František Weiss, Jan Doležal, Luděk Crha, František Glocman, Jiří Kvapil, František Mackerle, Miroslav Dračka, Jan Vrba, Jaroslav Hrbata, Jan Seidl, Jan Šobáň, ing. František Čmela, Milan Hlaváč, Jan Šnobl, Jiří Šnobl, Zdeněk Kubín, Josef Vystavěl, Zdeněk Vystavěl, Vladimír Valenta, Antonín Valenta, Jaroslav Koutný, Antonín Mackerle, Milan Mackerle, Karel Bureš, Václav Kryštof, Josef Krejčíř, Jiří Marek, Zdeněk Klekr, František Svoboda, Josef Mlčoch, Josef Slunský, Jan Krupička, Pavel Vojtěchovský, Eduard Rovner, František Doseděl, Ladislav Medřík, Antonín Batelka ml., Jan Dirr, Zdeněk Pudík, Josef Drobníček ml., Jož. Vymětal, Jiří Vágner, Miloš Dufka, Dušan Smékal, František Gloc, Vladimír Drobníček, Jiří Valenta, Vojtěch Peňáz ml., ing. Vladimír Langer, František Šafář ml., Miroslav Jaroš, Miloš Krčmář, Zdeněk Weiss.

Současní hráči oddílu kopané - družstvo mužů:
Viktor Ille, Miloslav Réda, Antonín Brázda, Jiří Macháček, Zdeněk Šunka, Milan Trávníček, Jaroslav Továrek, Leopold Továrek, Ladislav Kubín, Karel Vystavěl, Pavel Vystavěl, Miroslav Seidl, Miroslav Toman, Jiří Toman, Petr Kryštof, Radek Kryštof, Luděk Knoll, Vladimír Valenta m1., Jan Valenta, Lubomír Parolek, Tomáš Prchal, Jaroslav Drápal, Stanislav Nárožný, Zdeněk Říha ml., Jaroslav Langer.

15. Výstavba na hřišti "Na Čtvrtničkách"

Plánovaná výstavba na hřišti

Výstavba na kluzišti pod Kalvárií
1981 - 1982     Terénní úpravy a přístřešek pro mantinely
Ročně odpracují členové TJ Sokol Jaroměřice přibližně 2.000 - 2.500 brigádnických hodin. Převážná část je odpracována ve sportovním areálu "Na Čtvrtníčkách" a dále se jedná o akce "Z" pro MNV a na pomoc zemědělství (JZD Malá Haná Jevíčko).

Hodnota základních prostředků TJ Sokol Jaroměřice k 31. 12. 1984.

Při výstavbě těchto základních prostředků bylo odpracováno asi 16.000 brigádnických hodin. Další brigádnické hodiny jsou každo­ročně odpracovány při údržbě těchto základních prostředků Je to značný majetek, který musíme dobře udržovat, abychom ho uchovali a zvelebili i pro další sportovní generace.

Plán sportovních akcí v roce 1985

2 družstva oddílu ZRTV budou zapojena do příprav VI. celostátní spartakiády.
3 družstva oddílu kopané budou zapojena do soutěží OFS Svitavy.

16. Obnovený turnaj mužů v kopané o "Pohár Malé Hané"

Muži oddílu kopané TJ Sokol Jaroměřice se stali vítězi tohoto turnaje 3 x za sebou a stali se tak definitivními držiteli trofeje.

Turnaj mužů v kopané o "Pohár vítězství"
U příležitosti 40. výročí kopané a 65. výročí založení tělovýchovy v Jaroměřicich byl uspořádán I. ročník tohoto turnaje.
Bylo to 27. 7. 1975.

Májový turnaj žáků v kopané

I.1981Sokol Městečko Trnávka 1982Turnaj se nekonal 1983Turnaj se nekonalII.1984Sokol Jaroměřice

Zimní turnaj dorostenců v kopané

Poslední úspěchy jaroměřické kopané

Soutěž O titul "Vzorný oddíl kopané"
Čestný titul "Vzorný oddíl III. stupně" získal oddíl 5. 6. 1975.
Čestný titul "Vzorný oddíl II. stupně" získal oddíl 21. 12. 1979.

Soutěž slušnosti
Za posledních 12 roků zvítězilo družstvo mužů v soutěži slušnosti 4 x a získalo tak pro oddíl věcné i peněžité odměny.

Vysvětlivky:
OS - okresní soutěž (III. třída)
OP - okresní přebor (II. třída)
ZTV - základní tělesná výchova
ZRTV - základní a rekreační tělesná výchova

17. Dálkový pochod "Jarní přírodou"

12. 3. 1977 byla zahájena nová tradice jaroměřické tělovýchovy, a sice zrodil se dálkový a turistický pochod "Jarní přírodou". U jeho zrodu stál předseda oddílu kopané ing. Jan Ostrý a Jan Šobáň.
Pochod se pořádá každoročně v druhé dekádě března. Pořadatelem pochodu jsou společně: TJ Sokol Jaroměřice a ZO SSM Jaroměřice. Za spolupráce těchto dvou organizací NF v Jaroměřicích se podařila velmi dobrá akce.
1. ročník zahájil třemi trasami - 15, 22 a 60 km. V II. ročníku přibyla trasa 35 km a od V. ročníku v roce 1981 se pochod chodí po pěti trasách, t. j. 15, 22, 35, 45 a 60 km.
Všechny trasy jsou vedeny okolím Jaroměřic, převážně do krásných partií Drahanské vrchoviny. Start a cíl je v klubovně NF v Jaroměřicích.

Trasa 15 km - Jaroměřice, Pohora, Úsobrno, Jaroměřice
Trasa 22 km - Jaroměřice, Pohora, Úsobrno, Šubířov, Jaroměřice.
Trasa 35 km - Jaroměřice, Pohora, Úsobrno, Šubířov, Dzbel, Kladky, Nectava, Jaroměřice
Trasa 45 km - Jaroměřice, Pohora, Šebetov, Úsobrno, Šubířov, Dzbel, Kladky, Nectava, Jaroměřice
Trasa 60 km - Jaroměřice, Pohora, Horní Štěpánov, Buková, Malé Hradisko, Stražisko, Štarnov, Ochoz, Konice, Šubířov, Jaroměřice.

Jde se místy kulturních a historických památek, místy historických událostí z dávné i blízké minulosti (partyzánské chodníčky).
Za uplynulých devět ročníků se dálkového pochodu "Jarní přírodou" zúčastnilo celkem 2.353 turistii, z toho 551 z Jaroměřic.

Nejvzdálenějšímu a nejstaršímu účastníkovi pochodu věnuje MV NF Jaroměřice každoročně knižní odměnu. Každý účastník, který zdárně dojde do cíle, dostane pamětní list a tradiční sladkou medaili. Pochodu se zúčastňují turisté z celé naší vlasti. Na startu jsme přivítali účastníky mimo jiné z Prahy, Sokolova, Českých Budějovic, Bratislavy, Ostravy, Brna, Jihlavy, Karlových Varů, Děčína, Vrchlabí, Plzně a jiných míst naší republiky.
Tento pochod získal značnou oblibu turistů a způsobil, že je naše obec známa po celé naší vlasti. Je ale potřeba, aby se pochodu zúčastňovalo co nejvíce občanů z Jaroměřic.

18. Výbor tělovýchovné jednoty v roce 1985:

Ing. Vladimír Langer- předseda TJ v jubilejním roce 1985

Výbor tělovýchovné jednoty v jubilejním roce 1985

Výbor oddílu kopané v roce 1985:

Ing Jan Ostrý- předseda oddílu kopané v jubilejním roce 1985

Výbor oddílu kopané v jubilejním roce 1985

Žáci oddílu kopané v jubilejním roce 1985

Dorostenci oddílu kopané v jubilejním roce 1985

Muži oddílu kopané v jubilejním roce 1985

Výbor oddílu ZRTV v roce 1985:

Kontrolní a revizní komise Tj v roce 1985:

Podle záznamů a pamětníků zpracoval ing. Josef Peka.
Spolupracoval ing. Jan Ostrý.
Jaroměřice, červenec 1985.